Vychrkati
Vychrkati (na Slov. vychrákati), vy- chrknouti, knul a kl, ut, utí; vychrčeti, el, en, ení; vychrkávati, vychrkovati, vychrko- vávati, vychrkávávati = ven z krku vyhazo- vati, ausräuspern, räuspernd auswerfen, aus- spucken. V. — abs. Přeplněný žaludek říhá a vychrkuje. Kom. Opilci vychrkují, plijí atd. Kom. — co: sraženou krev. Sych., Mus. 1880. 420., Jel. — kde. Nikdy zjevně před jinými lidmi nevychrkovali. Cyr. — co čím: kašlem. Lk. — kdy: při krkání (říhání). Lk. — co odkud: krev z plic, plíce ze sebe v. Us. Tč. Hus vychrkla zrnko turkyně z hrtánu. Us. Šd. — komu nač. Vychrknu ti na to, ich huste dir darauf. Dch.