Vychvátiti
Vychvátiti, vychvať, il, cen, ení, na Slov. těn, ění; vychvátati, vychvacovati, vy- chvatnouti= rychle a násilně vytrhnouti, vymoci, vysvoboditi, ent-, herausreissen, ret- ten; na pospěch učiniti, eilig verrichten. Jg. — co: chléb (na rychlo upéci). Vítěz- ský svój meč vychvátě. Alx. V. v. 1611. (HP. 39. ). — co, koho odkud: z ohně, Ros., Br.; život z rukou ukrutných tyranů. Kom. V. někoho od smrti, od meče. Kom. Že jej (Hospodin) vychvátil z proudů ná- silných, vybudoval kostel. Proch. Hyrkan odtad (z hrobu Davidova) tři tisíce talentů stříbra vychvátil. Sš. Sk. 27 Člověk, jehož milosť boží ze hříchu v-la. Sš. II. 177. Budu vás z nebezpečenství vychvacovati. BR. II. 356. a. — koho (gt, šp. místo: akkus. ) odkud. V. pohanů z otroctví ďáblova. — čím. Božím řízením z hrdla smrti jest vy- chvácen. BR. II. 4. 42. Někoho léky smrti v. Us. — koho čemu: záhubě, dem Verderben entreissen. Dch. — co komu jak: nůž násilím. Us.