Vychytati
Vychytati; vychytiti, il, cen, ení; vychy- távati, vychycovati = všech pochytati, vy- loviti, aus-, wegfangen; vychvátiti, vytrh- nouti, entreissen. Jg. — koho: ptáky. D. Bodaj ťa v-li (na Slov. kletba)! Keď da- koho zlá nemoc vychytila. Dbš. Obyč. 44., 112. A já chovám doma takovú kočičku, co ona vychytá kde jakú myšičku. Sš. P. 692. — koho kde: ryby, raky v potoce v. Us. U nás sa najdú takú rybári, co vy- chytajú ve vode ryby (vychytají divé ho- luby). Sl. ps. 60. — koho, co komu od- kud. Vychytil mu z ruky nůž. Bern., Vck. Ze vsie núzie vychytils mie. Ps. Proč jsi mu to dal? A když mně to vychytil z ruky, er entwand mir's. Us. Šd. Vychytal ptáky ze zahrady, raky z potoka. Tč. Skoro vy- chytil nôž zpoza pása, vyrezal si kus masa. Dbš. Pov. 1. 108. — jak. Vychytal ryby na udicu, do ruky (rukou). Na Ostrav. Tč. Rozišli sa a veštec vychytil sa (pustil se) nazpak za malým čarodejníkom. Dbš. Pov. V. 49. Vychytila ho zlá nemoc, v-la ho do konca. Dbš. Obyč. 153. V. stonožky na hnijící ovoce. Dlj. 77. Vychytati myši do hrnců. V. ryby keserem. Us. — kdy. Od strachu! už keď ma tedy zradca nevy- chytala, už nikdy za života. Na Slov. Šd. — s inft. = pustiti se, vypraviti se. Vychy- til sa s celým svojim vojskom slncovjeho koňa hladať. Er. Sl. čít. 58. — co, se komu, čemu. Vychytil jednomu bič a počal s ním plieskať. Na Slov. Dbš. Pov. I. 78. Kdo až ku mne na koni vyskočí a to jabľko mi vychytí, za toho vám vďačne pôjdem. Dbš. Pov. I. 313. Světu, starostem se v. Bern. Ruka se mu vychytala (bolí ho od práce). Puch. — si co: ruku = zmoci si ji žetím (sekáním) obilí (trávy). Us. na Plzeňsku a Plašte. Prk. — se = pustiti se do běhu, do letu, fortlaufen. Kůň se vychytil (splašil). Sokol se vychytil. Na Slov. Hneď zbadal, čo je vo veci, vychytil sa a poď za nimi. Dbš. Pov. I. 242.