1. Vyjádřiti1.
Vyjádřiti, il, en, ení,
vyjadřovati, vyjadrovati, vyjádrovati, na Slov.
vyjedro- vati = jádro ze skořípky vyníti, aus-, ent- kernen
, den Kern herausnehmen;
vysvětliti, vysloviti, ausdrücken
, erklären
, erörtern, ausdeuten. —
co. V. Slova tato vyjadřují celkem totéž, co papež ve své bulle praví. Ddk. III. 155. —
co čím komu. Myšlénky své posuňky jiným v. Troj. Čo týmto svo- jím pohnutím vyjádrit chcel, neznám. Lipa 187. —
Jak: obšírně; city prostě v. Us. —
se =
vysvětliti, vysloviti, pověděti, co chce říci, pravých slov ušiti, sich erklären, sich ausdrücken. Nemůže se v. Us
. — Někdy můžeme říci: pronésti se, prohlásiti se o čem. Jv. —
se o kom, o čem, proti komu. Dch., Vlč. Chtěl zřetelněji o tom se v
. Pal
. Děj. III. 3
. 219. Vz násl. —
co,
se kde. Ještě pak
ve třetí větě sv. evangelista se vyjadřuje o bytosti Slova či Loga
. Sš
. Polo- vici dědiny Mařatic, kteráž v též smlouvě obšírněji vyjádřena jest, z robot městských propustili. List z r. 1626. —
jak. Nepříz- nivě o něčem se v., sich absprechend äus- sern. Dch. Abych to gruntovně vyjádřil
, přivedu tuto text. V. Zřetelně se v
. Us. Tč
. Každý sbližný zlomek hodnotu původ- ního úplněji vyjadřuje
, než kterýkoli jiný zlomek mající menšího jmenovatele
. Šim. 120. Chceme-li určitěji se v. Ddk. IV. 2. Hmotné a duševní poměry státu
čísly v. Kř. stat. 1. Něco mathematickým vzorcem v. Stč. Zmp. 542. Apoštol věty po řecku v příčestích vyjadřuje; Prvnějším slovem spolu idea se vajadřuje, že...; Sv. Jan by se byl svět- leji vyjádřil. Sš. I. 125., II. 35., J. 287. (Hý. ). Určitě se v. Šf. Rozpr. 1865. 389.