VyjasnitiVyjasniti, il, ěn, ění;
vyjasňovati = jas- ným učiniti, osvítiti, aufhellen, aufheitern, beleuchten, aufklären
, ausklären. —
abs. V jakém příbuzenství byli Damaslav a Vni- slav, sotva bude lze vyjasniti. Ddk. II. 403
. —
co: smysl slova nějakého
, slovo, V., mysl. Us
. V. věci, klar stellen
, usně, auf- hellen, Šp., čelo. Koll. I. 127. —
co komu. Chtějíce v. si mocnou změnu. Ddk. II. 444. —
co čím: hlavu učením v. Hlas. Tímto vymezením ponětí státu národního vyjasňují se dostatečně původové i příčiny tehdejší politiky. Ddk
. III. 186
. — jak. Alespoň tak se nejlépe vyjasňuje ta událosť. Sš. I. 1
. Prostředkem úmluvy v-ly obě strany po- stavení své k Jindřichu. Ddk. II. 302
. — s
e. Pěkně se vyjasnilo
. Us
. Nebe se vy- jasnilo. Jeho čelo se v-lo
. Us
. Tč. Tvář jeho se zase v-la
. Vlč
. Obloha se vyjasňuje. Us. Šd. Vyjasní se to. Us. Mysl, rozum se vyjasnily. Us. —
se kdy.
Po mračně se vyjasnilo. Pešín. —
se komu. Vyjasnilo se jí čelo, mysl. Us. Už se mu vyjasňuje, es geht ihm das Licht auf. Us. Dch. —
se kde. Když se
nad ním (nad háječkem) vy- jasňuje měsíček. Er. P. 399.