VyjístiVyjísti,
vyjésti, vyjím, vyjez, jeda (ouc), jedl, jed, jeden, dení:
vyjídati (na Slov.
vyjé-
dati), vyjídávati. Vz Jísti.
V. = jeda vyhrýzti, vyhlodati, vykousati, heraus-, aus-, abessen
, ausbeissen, ausnagen
, ausfressen;
vše snísti, auf-
, wegessen, aufspeisen
, bis zum Ausrot- ten verzehren;
jedením o statek připraviti, auffressen, durch Essen um Hab und Gut bringen. —
se =
potravu ztráviti, die Vor- räthe aufzehren. Jg. —
co. Vředy tělo vy- jídají. Us. Nepřátelé je vyjedli. Us. Cos nadrobil, vyjez. Měkký chléb kapsu vyjídá. Prov. Pk. Chodí nás leda vyjídať. Us. Šd. Jako kobylky je vyjídali. BR. II. 616. Ten člověk nás vyjí. Us. Tč. Ale toľké deti koho žeby nevyjedly! Dbš. Sl. pov. V. 66. V. plné komory chleba, koláčov a pečien. Dbš. Pov. I. 552. —
co, koho odkud. Červi vyjídají jádra
z jablek. Ms. Kaši z hrnce v. Us. Vyjídá mléko z mísy; Vyjez to z toho talíře. Šd., Tč. Maje mnoho statku, zdaliž nemusí míti mnoho čeládky, kteráž jej z toho statku vyjídati bude? BR. II. 497
. a. Někoho ze statku v. (jedením o statek připraviti)
. Br
. —
jak. Kdo dlouho vyjídá, dlouho u mísy sedí a ji vylizuje, tomu svědčí šaty nebo bude dlouho živ. Na Mor. Vck. —
se. Háj. Jak se služebník vyjí, ide pryč. Na Ostrav. Tč.