Vyjití
Vyjití, n., der Ausgang. Viděl jsem to v. a skonánie. Ep. Pog. 32. Po v. (nach Ab- lauf) dotčených 25 let zase polovice desátku zúplna navrácena byla. Nar. o h. a k. Po v. dvou nedělí po výpovědi. Kol. 35. A to do v. těch desíti let; Abyste ho do v. svrchu psaných 10 let zachovali. Zř. F. I. A. II. Že úřad ten po v. toho polouletí vzdáti chce. Ib. B. XXXI. Dycky mně bývalo veselé v. a včil mně zarostla cesta modrým kvítím. Sš. P. 576. Opat a konvent to staré město po v. těch desíti let vyplatili. 1533. Do vy- jitie roku pořád zběhlého; Do v. tří let; Po v. času vypovědělého, nach Kündigungs- frist. Arch. II. 252., III., 321., IV. 206. (Šd). Cf. Hus II. 64. — V., das Auskommen. Mám své v., šp. m.: mám od čeho živ býti. Brt. S. 170.