Vyjmouti
Vyjmouti, vyňmouti, vyjmu (zastr. výmu), vyjmi n. vyňmi, vyjma (vyňma, ouc), vy- jmul, ut (na Slov. vyjmán), utí; vyjíti, vy- níti, vyjati, vyňati (Bž. 50. ), jal a ňal, jat a ňat, jatí (na Slov. ), ňatí, nětí; vyjímati, vynímati, vyjímávati = vyndati, vybrati, heraus-, ausnehmen; vytáhnouti, vypsati, aus- ziehen, aus den Büchern nehmen; vysvobo- diti, ausnehmen, wovon befreien; výmínku učiniti, vyloučiti, ausnehmen, bedingen. Jg. — co, koho: meč. Troj., žíly, rybí kosti. D. Viňme jeho. Ž. wit. 90. 15. Aby vyňal mě. Ib. 30. 3. Meč vyňali hříšníci. Ib. 36. 4. Sv. Martin vyjma meč velikú částku svého rúcha ukrojil. Pass. 983. Žádného nevyjímaje. Us. Dva případy vyjímajíc, mit Ausnahme von zwei Fällen. J. tr. Větu vyníti. Dch. Vyjma tu maličkosť. Us. Tč. Vyňal Barbarossa dra- hocenný diadem a odevzdal jej králi Vladi- slavovi. Ddk. III. 237. Přichází-li neznámá kterás v několika algebraických veličinách jako společný činitel, jest dobře ji v. Šim. 98. Pak rejistr jest vyněl (= vyňal), aby mně vypsal... NB. Tč. 52. Kdyby lze bylo srdce vyníti a Vaší milosti ukázati. Žer. 15. Tu rač své drahé masti vyníti. Mast. v. 24. Vyňmúc zástavu věnnú; A ta paní Marga- reta stojiec vyněmši list a řkúc. Arch. II. 501., IV. 346. Vyněm střiebrné klenoty a zlaté. BO. A druhý den vyněm dva penieze, to věz oznámiv starý i nový zákon, na němž jest obraz věčného krále. Hus. 11. 338. — co, koho odkud: jádro ze škořípky, keř z vody, někoho z pokuty, z trestání, V., dítě z plen, z police koflíky, Kom., někoho z kázně, Br., něco z kapsy, Ros., něco z kněh (vypsati); Vyjals mi to z huby n. úst (právě jsem to chtěl říci); Jest mu podoben, jakoby mu ho z oka vyjal. Us. Z té žaloby i pří- sahy na kříži jsou vyňati všichni konšelé zemští.... O. z. D. Vyjmu jej z rova. Hr. rk. 129. Vyňali mu z hrachu slaniny a maso z polívky. Prov. Ze živých vyňatu býti (umříti). V. V. se z povinnosti. Šp. Makov- níčky z pece v. (= vysazovati). Mor. Šd. Ach, můj Bože, s vysosći, cos to na mne dopuścil? Vyjal si mi z růže květ, byl mi milší než ten svět. Sš. P. 85. Z berní je a město jich vynímáme. Dač. I. 127. Klíče mi vyňali z podhlaví, zámky mi zotvírali na truhlách i pobrali. NB. Tč. 118. Jakož jeho z práva chce vynímati, toho jemu pan Jan dopustiti nechce. NB. Tč. 172. Zmíněnou zde nedatovanou listinu vyňal Boček z ji- stého kodexu; Přece nechtěli sebe v. z obec- ného proudu; Výsada, kterouž vyňati byli ze soudné moci úřadů župních; Jich začátek vyňat jest z Kozmy; Tenkráte Soběslav vy- ňal z kostela v Občanech korouhev sv. Voj- těcha; Pořekadlo to vyňato jest ze života. Ddk. II. 325., III. 154., IV. 25., 119., 217., 324. Z podpaží hlavu v. Dal. 27. Jestliže tě kto bez tvého vědomie poručníkem ve dsky dětí a statku svého zapíše, měj k tomu, ať tě odvolá zase a vyňme z poručenstvie. Vš. Jir. 241. V. někomu kosť z boku. Chč. 613. Vyně meč z pravé bedry své; V. z nožnic meče své. BO. Své vyvolené z moci ďábel- belské vyňal; Z této řeči vynímám, že.... Pak přijde ďábel a vynme slovo z srdce jich, aby neuvěřiece spaseni nebyli; Ale z toho písma Antikrist chce svú kněžie vy- nieti svým ustavením; A z toho dále vynmi, že...; Z té řeči můž vyňato býti za třetí kus, to věz: kterak má býti kletba. Hus I. 45., 311, II. 71., 258., III. 168., 226. (Tč. ). V. z úst nepřietele někoho. St. Uč. 102. V tom se omlouvá a vynímá z víry. Št. Vyňma z cizie ruky trn vsadíš v svú. Smil. Matčina modlitba z mořského dna vyjímá. Prov. Šd. V. někoho n. něco od něčeho, eximiren. J. tr. Nemá nižádné v světě dó- stojenstvie koho od té pomoci vynieti; A že Kristus z panny duchem sv. jest počat, protož od toho pokušenie jest vyňat. Hus I. 144, II. 88. (Tč. ). Od tohoto postu mdlí jsú vyňati. Št. Ř. 209. a. V. od soudu, O. z D., od poslušenství, L., od muk. Ms. — co jak. Zlé i s kořenem vyníti. Kram. Ne ta ruka, která poznenáhla, ale která rychle sáhla do plápolu, vyňala ji (lásku) bez bolu. Č. Nůž mocí někomu z rukou v. Tkad. — si co při čem = vymíniti si. D. — kdy. Nezapověděl ve svátek klasů vynímati. BR. II. 219. b. — abs. Kamének do střevíce vpadlý, nevyjme-li se, tlačí. Kom. Žádný se nevynímá a nezamítá. Pešín. — Pozn. Ně- mecké es nimmt sich aus překládá se z pra- vidla šp.: vyjímá se, ale tento překlad se nehodí, správně překládáme jej: Odtud se hudba příjemně poslouchá (ne: vyjímá); Krajina jest krásna ku pohledu (ne: krásně se vyjímá); milé podívání na krajinu. Cf. Ty moštěnský dvorku, svědčí ti dvorkem býť. Sš. P. 303. To se pěkně nese. Os., Brs. 2. vyd. 260., Brt. S. 3. vyd. 170., Brt. Obojí 1 tak se vyjímá šp. m.: se zračí, se obje- vuje, vyniká. Jir.