Vyklečeti
Vyklečeti, el, en, ení; vyklekati, vy- kleknouti, knul a kl, ut, utí = kleče udělati, durchs Knieen machen, ausknieen; kleče vy- trvati, bestimmte Zeit knieen, ausknieen. — co. V. svůj trest, ausknieen. — co kde: v kamenu díru. Ros. — co komu: oko = kleknutím vyraziti. Ros. — si co (jak), erknieen. V-la si kůži až do živa masa. Na Ostrav. Tč. Vyklečel si uložený trest. Us. Šd. Vz Vyklaněti (Hus). — kam: na stu- peň vykleknouti. Us. — jak dlouho. V-čel půl dne, hielt es aus zu knieen, brachte zu auf Knieen. Brt.