Vyklouznouti
Vyklouznouti, vykluznouti, vyklznouti, zl, utí; vyklouzati, vyklouzávati, vykluzovati = klouznutím vyniknouti, vymknouti se, utéci, entschlüpfen, entwischen, entweichen, aus- schlüpfen, durchwischen, durschleifen; prch- nouti, entfliehen, davonlaufen. — abs. Ujmi ho kde ujmi, všudy vyklouzne, jako úhoř. Prov. — co: klzačku (klouzačku), led (klou- zajíce se vyhladiti). Na Ostrav. Tč. — se, co komu. Kámen se mu vyklouzl. Kom. Slovo, čo nám vyklzne, je pánom nad námi. Lipa 376. A v tom sa mu nohy vyklznú, padne. Dbš. Pov. I. 345. — odkud. Ryba, úhoř z ruky snadno vyklouzne. Us. Vy- klouzlo mu to slovo z úst. Us. Dch. Vy- klouzlo mu z péra vyznání. Pal. Děj. III. 2. 532. Někomu z ruky v. Kram. V. z klá- štera (uprchnouti, vystoupiti, austreten). D. — komu = utéci. Ros. — kdy odkud. Všichni musejí přisahati, že v-zla jsem před dvacíti jen měsíci ze školy. Shakesp. Tč. — kde. Vyklznul na ledě a zlámal si nohu. Na Ostrav. Tč. Vyklzati se na ledě. Ib. Tč. — kudy kam. Za šťastna se pokládal, že se mu podařilo v. horními Uhrami ku knížeti Fridrichovi. Ddk. V. 225.