Vykodlučiti
Vykodlučiti, il, en, ení = odděliti, vy- mísiti (zastr. ), absondern. Cf. Rozkodlučiti. — koho. Kteříž rukú a jazykem vzchlemcí vody, jako sú obykli psi chlemtati, v-číš je různo (separabis). BO. — odkud. V-čil jsem vy z jiných ludí; V-li sú všelikého cizo- krajnieho z Izrahele. BO. — kde. Vyko- dlučte u vás prvnie úrody (oddělte prvo- tiny). BO.