Vykopati
Vykopati; vykopnouti, pnul a pl, ut, utí; vykopávati, aus-, aufgraben, auswerfen. — co (komu): hrob. Ros., studnici, V., jámu, příkop, Us., strom, poklad, D., kořen, Jel., loukoť (na spodní podduté straně vysekati, vystrouhati teslicí), Us., Dch., lišku. Šp. Vykopnouti někomu oko. Ros. Kráva vy- kopla mně hrotek (krajáč). Us. Šd. Všeci řepko vekupali, me sme ešče nezačali. Brt. P. 110. Řepy v. 15 záhonů. Arch. V. 556. Tělo mrtvé nebožky pohřbené v-li. Dač. I. 220. — čím: motykou. Us. Vykopú mi jamu vojáci šablami. Sl. ps. Tč. A ona je ferina, popadla motyku: jestli ješče hubú hneš, hned tě ňú vykopu. Sš. P. 665. V. něco nohou. Us. — co, se odkud (čím). V. Rudu z dolů v. Us. Nyní by se rád svýma rukama z hrobu vykopal. Haj. V. někoho z hrobu. Er. P. 470. V. kobzole na zimu ze země; V. někoho z jizby. Us. Tč. — jak. V. jámu hluboko. Us. V-li jámu do půl pasu. Sl. spv. IV. 130. Vykopal to až na doktora (stal se doktorem, ale jen bídně). Us. v Kunv. Msk. — co komu kde. Na tech křížných cestách hrob mně vykopajte. Sš. P. 181. — komu kam. Vykopu ti do řiti a vyhodím tě ven. Mor. Šd. — proč. Odměnou za mou práci rádi by mne teď vykopli. Us. Dch.