Vykoukati
Vykoukati, vykouknouti, knul a kl, utí; vykukovati = vyhlížeti, vyhlídnouti, heraus- schauen, -gucken, ausschauen; ukazovati se, Vorscheinen, vorstossen, hervorragen. —abs. Zištnosť vykukuje. D. Zakopal ju tamto pod zeleným lohem, ale vykoukalo kousek fěrtušku ven. Sš. P. 136. — koho. Zemře-li člověk, musí se mu oči dobře zatlačiti, jinak někoho vykouká. Mus. 1853. 481. — od- kud (komu). Dítě z okna, pták z klece vykukuje. Us. Vykukuje mu košile z ka- bátu. Us. Vše nám vykoukají (= vyslídí). Us. Když mloci z vody vykukují a ještěrky do děr zalézají, čeká se déšť. Na Mor. Tč. Vykukala z okenčka jako z růže květ. Čes. mor. ps. 72. Vím já jeden hájíček, v tom hájíčku domeček, v tom domečku děvečka, vykóká z okénečka. Sš. P. 430. — odkud jak. Trámy vykukovaly z omítky křížem i délkou. Němc. — co na kom, Jemand etwas abgucken. Us. Dch. — od- kud kam: z okna na mimo jdoucí. Us.