Vykoupiti
Vykoupiti, il, en, ení; vykupovati = vy- platiti, er-, auskaufen; vyprostiti od věčné smrti, erlösen; rozkoupiti, aufkaufen. — co: svú svobodu. Jel. Již tam všechno vy- koupili (roz-, pokoupili). Ros. A paklibi nekteri z handleru anebožto židů chtěli ta- kové kože vykupovat, aby jim bili zebrane (= skupovati). Sl. let. IV. 137. Všechen svět mám vykoupiti a smrti věčné zbaviti. Sš. P. 75. Král Matiáš taková zbožie vy- kúpi a k rukám svým královským přivede. Arch. IV. 490. Choďme opatrně vykupujíce čas, tak že, což sme prve zameškali, to již pokáním svatým sobě navraťme; V. zavá- zaného, žalářného. Hus I. 127., 180., II. 269. — co, koho čím: penězi, placením. D. V. mír penězi. Šb. Propuštění své dvěma sty tolary v. Mus. 1880. 33. Svou krví někoho v. Smil v. 1910., Hus II. 405., III. 268., Kat. 1304., Gh. Aby almužnami své hřiechy vy- kupovali. Hus II. 345. Nenie ižádné od- měny, jíž by duši vykúpil na věky zatra- cenú. Hus III. 192. V. někoho zlatem. Št. Kn. š. 185. — čím kde. Lomnice bránila se devět měsíců, až ji pan Oldřich 500 ko- pami gr. čes. u posádky její táborské vy- koupil. Pal. Děj. III. 3. 172. — co, koho, se odkud (z čeho, od čeho). Apol. Od nepřátel. V. se od žencův. Šp. Abychom z hříchu byli vykoupeni, sám se ráčil za nás dáti. Št. Že jsme z hříchu vykoupeni. BR. II. 647. a. Hrad z cizích rukou v. Us. Tč. V-pil je z otroctví a ze služby zákona. Sš. II. 45. Půl příjmů vykoupí vás jistě z vězení. Kká. Td. 291. Přese všecko na- máhání sv. Vojtěch nebyl s to, aby v-pil otroky z rukou židovských. Ddk. IV. 182. A ta krev nás vykúpila z muk velikých, z honícího pekla. Sš. P. 68. Děkuju ti, moja milá, že's mia z pekla vykúpila. Ib. 112. S takovú výminkú, abychom od nich zbožie vykúpiti nemohli. Arch. IV. 373. V. někoho z věčné smrti. Výb. II. 24. Gika zajaté od Tatarů vykupoval. Koll. I. 247. A ny z pekla vykúpiti. Hr. rk. 165. Čím se z věčného zatracení v. bude moci? BR. II. 74. a. Nech junače mladé síly vykúpia z biedy rod milý. Sl. ps. Tč. Od hřiechu ho vykúpil. Hus I. 315. Od smrti nás vy- kúpil; Aby je z smrti vykúpě jim věčné královstvie dal. Hus I. 409., II. 6. (Tč. ). — koho (gt. šp. m. akkus). V. zadlužených lidí (šp. m.: zadlužené lidi) z poroby. Brt. — jak. Draze's nás vykoupil. Hus III. 263. Draho's vykoupil mou duši. Sš. P. 58. — co komu (= věci od někoho již zamluvené skoupiti). Masar hradecký našim tele vy- koupil; Tatíček měli dřevo v lese vycej- chované a potom tam šli Jurečka a v-li jim to. Slez. Šd. Tři groše dali (pokutou), kteří se ve vsích předkupovali aneb když jeden druhému vykoupil. Pam. Val. Meziř. 220. — se čeho. Nelze se smrti v. Cf. Zbaviti, Sprostiti. V.