Vykroutiti
Vykroutiti, vykruť, kroutě (íc), il, cen, ení; vykrouceti, el, en, ení; vykrucovati = vytočiti, heraus-, ausdrehen, heraus-, aus- winden, ausringen; vyždímati, (die Wäsche) auswinden; kroucením udělati, ver-, aus- drehen. Jg. — abs. Kdo nemá chuti, lahko vykrúti. Prov. na Slov. Plk., Mt. S. I. 106., 127. Nevykrúcaj, prekrútíš. Mt. S. 108. — co: šaty (vyždímati), D., provaz, vlasy, Us.; slovo, řeč (jiný význam dáti). L. Otec často zahladil mi vlasy, vykrútil píšťal. Phld. III. 1. 50. V. prádlo, hadry, mokrou sukni, aus- ringen. Mor. Šd. V. paži, armausdrehen. Vz Výkrut. Čsk. V-til pět litrů (= s chutí vypil). Mor. Vck. — co komu. Upadl a v-til si nohu, ausrenken. Us. Šd. Grgy ti vykrútim. Dbš. Pov. I. 353. Ráno som jej dva prsty vykrútila. Sl. let. I. 93. Otec se pytal syna, ale černokňažník mu vykrúcal (se vymlouval), že ho nemôže teraz dať. Dbš. Pov. I. 176. Jej, tobolí! vykroutíš mi ruku! Us. Šd. — koho jak kde. Chytne do tance gazdu, který ji na oba boky v kole vy- krútí. Němc. — co o čem. Nedobře slovo TÓnoi; (místo) někteří o domě, o poli, o spo- lečnosti a jinak vykrucovali. Sš. Sk. 16. (Hý ). — co se (komu) odkud: z ruky. Ros. Z toho se může jiný smysl v. Kom. V. se z nemilé věci. Dch. Vykrucoval se ze svě- dectví. Us. Pěkně se z toho vykroutil. Šd. A veď to aj dlho bolo, čim sa z tich jam zrazou vykrútili. Na Slov. Šd. Rád by se včil z toho nějak vykroutil. Us. Šd. Raz sa ho ona spy- tuvala, ale sa on len vykrútol, ale vedel, z pod tej otázky. Dbš. Pov. I. 476. Od ra- dosti vybozkávala hneď tam toho šuhaja, ale on vykrútil sa jej z rúk. Dbš. Pov. III. 56. V. se z povinnosti. Mus. 1880. 30. — kde. Začali pred kráľom vykrúcať, z akej oni kniezacej rodiny pochádzajú. Dbš. Pov. I. 30. — co čím: zámek holi, tyčí, socho- rem. — se komu. Us. — komu = tanco- vati s kým. V-il mi. V. Krkonš. — se. Pes šel v. se (= vyprázdnit se). Mor. Šd. Pojme z kola dievčinu, vykrúti sa s ňou. Dbš. Obyč. 137. Poď sem, vykruťme sa spolu, a vyplňme si obapolnú vôlu. Sl. ps. 237.