Výkruta
Výkruta, y, f. = výmluva, die Ausrede, Ausflucht, der Vorwand. Na Mor. a ve Slez. Tč., Pk. Dobrá v. nevede do kouta. Na Ostrav. Tč. — V. = výkrut, der Ausbug (na cestě). Z nižnej strany pri jednej vý- krute kopec zo zeme jest udělaný. Sl. let. VI. 78. — V., y, m. = člověk, který se umí
ze všeho dobře vykroutiti. Na Ostrav. Tč. — V., y, m., osob. jm. Šd.