Vykřesati
Vykřesati, křesám a křeši; vykřesnouti, snul a sl, ut, utí, vykřesávati, ausschlagen; ausschnitzeln (na Slov. ). — co: kámen mlýn- ský. Us. Kameník vykřesal kříž, sloup. Us. Šd. Mal'ári ťa malovali, kresači ťa vykresali. Sl. ps. 338. — koho = vycvičiti, vycepovati, abrichten, abhobeln. Us. — co odkud: z ka- mene jiskru, Us., oheň. Ben. Čtverhraný kámen z kulatého v. Us. Tč. Vyučoval ho otec a vykresal z neho poriadného a sta- točného šuhajca. Dbš. Pov. VII. 74. Ale ti veru z milých kráľevičov nič nemohli vy- kresat. Dbš. Pov. I. 286. — komu = vyna- dati, aufheissen, aushunzen; vybiti, abprü- geln. Us. — se = vycvičenu býti (pass. ), sich abschleifen, abhobeln, 2. vyjíti, vyvá- znouti, ent-, herauskommen, davon kommen, sich erholen. Ros. — se z čeho: z nemoci. Ros. Snad se z těch chlapců něco hodného v-še. Němc. Ešte sa z neho šuhaj vykreše. Mt. S. I. 105. Až sa ta lavečka z bramora vykřeše. Sš. P. 353. — čím. V. něco kře- sadlem; oheň z křemeňa klepadlem. Na Ostrav. Tč.