Vykvetati
Vykvetati, vykvětati, vykvítati, vykvésti, vykvěsti, vykvísti, kvetl, ění; vykvetnouti, vykvitnouti, ul, utí; vykvítati, vykvetovati = květ vypustiti, vydati, aus-, heraus-, empor-, aufblühen, effloresciren. — abs. To krásně vykvítá. Br. Keď vykvitne růža moja. Sl. ps. 229. Vykvitnul jalovec. Sl. ps. 305. Růži vykvitnúť nik nezabráni. Sldk. 7. No, veď ono vykvitne, čo je to! Dbš. Pov. I. 86. — od- kud. Z břidlice kamenečné vykvítá kamenec. Techn. Ze čtení pravda vykvítává. Br. Vy- kvítajú růže z jeho pekných líček. Sl. ps. 30. Píchel on ju, píchel do pravého bočka, z tej rány vykvetla červená růžička. Sš. P. 99. Věřim ti, jak to se vyskytne, že z ja- lovce růže vykvitne. Mor. Tč. — kde. Sůl na povětří vykvítá (rozkládajíc se mění se v květ, v prášek). Pr. Chym. Pod ní (pod hruškou) bílá růže vykvetá. Er. P. 173. Soli sodnaté vykvetají (effloresciren) na freskách a pokrývají je brzo vrstvou neprůhlednou. Zpr. arch. IX. 30. — komu (kde). Vy- kvitla mně bílá růže sedmi ratolestí. Brt. Ps. 157. Líčka, akoby jej dve ružičky boly na tvári vykvitly. Dbš. Pov. I. 298. — jak. Krajnáš vykvitne kvetom novým. Ht. Sl. ml. 230.