Vykýchnouti
Vykýchnouti, chnul a chl, ut, utí; vy- kýchati, vykýchávati, ausniesen. — co. Ký- chá, div že duše nevykýchá. Ros. — co komu. Ty myslíš, že ti to mohu hned v-ti (= hned zjednati, dáti)? Us. u Olom. Šd. — se. Člověk chudobný robí, co môže, aby sa vykýchal (= pomáhá si, jak může, aby si pomohl). Lipa I. 57. Až se vykýchá, pře- stane mu rýma. Mor. Šd. — se z čeho (vy- svoboditi). L. On se z toho vykýchá, durchs Niesen aus einer Krankheit genesen. Us. Šd.