Vyláti
Vyláti, vylaji, ál, án, ání, vylávati, aus- zanken, ausschelten. — abs. Nevyprosíš-li, nevylaješ. Prov. Bž. — komu. D., Mtl., Tč, Mistr mi vylál. Us. Němc. Ta jí chleba ne- dala a ešče jí vylála; Vylála ti máti nebo tě pobila. Sš. P. 91., 315. — koho. Ros. Lebo sa na toho najmladšieho hnevali, že ho matka najradšiej videla a jich neraz vy- lála. Dbš. Pov. I. 264. Či ťa mamka vylála pre toho šuhaja? Sl. ps. 121. — co na kom = láním obdržeti, erzanken. Us. Nelze na něm vyláti ani vyhněvati. Jir. Ves. Čt. 6. — koho odkud = láním vypuditi, heraus- zanken, z domu. Ros.