Výlet
Výlet, u, m. = vyletění, das Ausfliegen, der Ausflug. Loďstvo na výlet jest přiho- toveno. Kram. K v-tu opeřiti, flügge ma- chen. Dch. V. ptáčete z Hnízda. Vrch. — V. jest prý slovo chybné, znamená-li vy- cházku, vyjízdku, procházku atd.; výlet pod- niknouti (Mus. 1880. 377. ), šp. prý m. vy- cházku učiniti, vyjíti, vyjeti, míti vycházku. Studující, kteří málo se pohybují, mají pod- nikati výlety, chybně prý m.: studující, kteří málo se pohybují, čiňte vycházky, často vycházejte. Ale slovo toto špatné není a můžeme ho v uvedeném smysle užívati, pravíť o něm sám Jg., že lze ho užívati ve smysle i vlastním i přeneseném. Mš. pak dokládá v Mtc. 1874: Budiž při- puštěno, že německé slovo Ausflug dalo podnět k užívání slova českého výlet; zdaž však slovo špatně jest tvořeno? zdaž ne- hodí se dobře k označení zábavné vycházky ? zdaž neříkáme dosti často obrazně: Vyle- tíme-li si v neděli do okolí? Zdaž neří- káme: Ten letí (rychle jde) ? Zdaž neznáme jiných slov utvořených právě od slova le- těti v přeneseném významu na př. záletník? V Brs. 2. vyd. 260. se toto slovo také ne- zavrhuje. Místo výletu, der Ausflugspunkt; lovecký v., der Jagdausflug; v. vodní, po vodě, die Spritzfahrt. Dch. V. geologický. Mus. 1880. 394. — V. = díra, kterou včely z úle vyletují, česno, letáč, das Flug-, Zieh-, Einflugloch. D. — V. = otvor v holubníku, kudy holubi vyletují, das Ausflugloch. Šd. — V. = vikýř na střeše. Na Slov. — V. = otvor hlavně. Šp.