Vyliti
Vyliti (zastr. vyléti; u Opavy vyleť, Klš. ), vyliji, lépe než vyleji (zastr. vylém, vylím), vylij (v obec. mluvě: vylí, vylej), il (zastr. el), it (zastr. en), ití (zastr. ení); vylévati, vylívati = ven liti, lije vypustiti, aus-, weg- giessen, ausschütten, ausstürzen; hojně, cele rozliti, reichlich ausgiessen, ganz vergiessen, ausschütten, ergiessen; litím vypuditi, gies- send heraustreiben; se = vytéci, přetéci, ausströmen, austreten, sich ergiessen; dáti se v co, vydati se nač, sich ergeben, sich ganz hingeben, zerfliessen. Jg. — abs. Kolo vylévá (jsou-li lopatky mnoho roze- vřeny). Vys. Bystra voda vyliva, všecky lučky přikryva. Sš. P. 439. — co. Kolik's vylil (vz Výlev)? Us. Tč. V. pivo, víno, Us., krev svou (= proliti), slzy, prosby, V., sysla (litím vypuditi), své srdce (otevříti). Us. V. olej, Hus III. 10., vodu, hněv. BO. Vylém ducha mého. ZN. Dvě vědra piva sem dnes vylil (= vytočil, ausschenken). U Uh. Hrad. Tč. Plačte oči, plačte slzy vy- lívajce. Sl. ps. 97. Což bych já ju (vodu) vylíval, dy sem ji tam něnalal (nenalil). Sš. P. 211. Žaloby, což najkratšie móžeš, užívej; viece-li slov vylieš, viece od pohnaného honěn budeš. Vš. Jir. 55. V. požehnání. BR. II. 91. b. Mnohú's krev vylil a moho bojóv bojoval si. Hus I. 174. — co, koho, se odkud: vodu z hrnce, z lodí; sysla z díry. Us. Oblakové z sebe přívaly vylévali. Troj. Reka vylévá se z břehu, Jel., z řečiště. V. Někoho z hospody vyliti (vyhoditi). Rk. Vylila se mu krev z nosu, z úst; V. vodu ze slévače. Us. Dch. Tolik z očí vylila sl- ziček. Er. P. 161. Vylej ze své tísně Pánu vroucné písně. Sš. Bs. 1. Z ústrojí církve se vylívá obživný vzduch a životná krev do každého úda jejího. Sš. I. 124. (Hý. ). Raději bych dal sobě mozk z hlavy vyliti. Arch. II. 234. Jed učení zlého z sebe vy- lévali. BR. II. 13. a. — co v čem. Hořkosť duše vylévati v pláči. Vrch. — co čím, se komu čím. Don přilbicemi vyléti. Krok. Vylij si svoje hoře. Sš. Cementovou maltou něco v. Zpr. arch. IX. 39. A ten starý hejt- man na druhé straně stál a zlatým pohárem voděnku vyléval. Sš. P. 146. Když dlouho neprší, chodí děvy k studénkám a vylévají vodu rukama z nich. Sš. P. 760. Vylévata slova marná bezpečnou svobodou. Troj. Při- rození stědřeji se dary svými ženám než mužům vylévá. Kom. — co proč: svou krev pro Ježíše, Háj., pro vlasť. — co kdy (kam odkud v co). A sice na služebnice své a na služebníky své ve dnech oněch vyleji z ducha svého; Tu se vylévá v roz- jařenosti mysli své ve strohou domluvu; Srdce Janovo při vypravování odporu ta- kového v žalosť a nářek se vylévalo. Sš. Sk. 22., II. 31., J. 64. (Hý. ). Víno na ho- dech vylévati. L. — co kde. Modlitby před Bohem vylévati. Jg. Svou zlosť, svůj hněv na někom, D., na psu si vyliti. Ml., Šd., Stnk. Až keď Růžena hodne vyrástla, před- savzal si pomstu svoju na nich vyliať. Mt. S. I. 56. — co, se kam. V. na někoho svůj hněv, V., zlořečenství, pomstu, Br., svou vzteklosť, zlosť. D., své požehnání, Ps. br.; vodu na stůl. Us. Vylite sedm bání hněvu božieho na zemi. ZN. Vylila se voda na louky. Us. Vylil si vodu za košili, za rukáv. Us. Pil by víno kolébač, kúpil si ho za babku, vylel si ho za lavku. Sš. P. 510. Z hrota pomyj nabrala, na hlavu jí vylela. Sš. P. 778. Služkám prikázala, aby pomyje naň vylievaly. Dbš. Pov. I. 161. Vylial do sebe i tretiu pintu. Ib. I. 544. Lež v lid vyliti. Chč. 376. Ak pri stole prevrhne a vyleje sa pohár s nápojom alebo polievka na mladoženichov, čakaj do roka proroka (dítě). Dbš. Obyč. 28. Jako druhdy rosu vylil na mládence v peci ohnivé; Veškery potoky lásky na něho (Boha) vylejme; Vy- leji ducha svého na velikou pleť; Nad to také bezpřemná mnohosť milosti boží se na člověčenstvo Kristovo z nova vylila; Festus vylévá nevoli svou na Pavla. Sš. II. 240., J. 55., Sk. 22., 51., 280. (Hý. ). Na práci jich požehnání své vyléval. BR. II. 82. a., 294. Vylém na vás vodu čistú a budete očištěni ode všech poškvrn; Masť vylila na hlavu syna božieho. Hus II. 234., III. 183. (Tč. ) — se. Řeka se vylila. D. Co se vypilo, to se vylilo, vše zmařeno. Us. Tč. D. — se več, po čem = dáti se v co, vydati se nač. V. se v rozkoše, V., v hříchy. Br. Aby tr- pělivosť mieti uměli ne v lání, ne v hrózy, v pomstu se vylévajíce. Vš. 445. Po pýše, po úřadech, Mus., po lakomství se v. Ros. Apoštolé vylili se ve velebeni Boha; Josef Flavijský nemírně se v jeho chválu vylévá; Pán ne v prosbu, nébrž v díku činění se vylévá; Slepí zajisté byli pohané v prosto- pášnosti se vylévajíce; Za tou příčinou vdě- kem unešen a jako uchvácen vylévá se ve slavosloví. Sš. Sk. 19., 141., J. 192., L. 179., II. 8. (Hý. ). V píseň vylila city své. Němc. Tudy se vylévá v ta bolná slova. Sš. L. 138. — co jak (komu kam kde). V slad- kých rečách lež vylívá, v skutkoch pod- vodnosti. Na Slov. Tč. Dolinám jen plodná voda vylévá se potokem; Zem naň bláhu proudem vylívá; Ješto ale přece duch sv. se nad nimi takovou vylil hojností; Poně- vadž hříchem také na ostatní přírodu kletba se vylila; Ano se (. srdce Pavlovo) takovými slovy pěstěnými opětně vylévalo; (Kristus) všemi dary se jim vylévá, jichžto jim k do- sažení spásy potřeba. Sš. Bs. 15., 166., 1. 162., II. 41., 182., J. 23. (Hý. ). Byť moře všecko na zem s ječením se vylévalo. Kom. A tak právě svou zlosť nad míru vylévá. BR. II. 70. b. — co zač. Jež (slzy) Pavel vyléval za hříchy svého mládí. Sš. Sk. 236. Kto vylé krev lidskú, vylita bude krev jeho za ni. Hus III. 9. Kristus vylel svou krev za celý svět, Us. Tč. Kristus krev vylil za lidi. Chč. 444. On vyleje krev svou za ro- dinu svoji. Us. Tč. Kto krev svoju vyleje za slobodu? Slov. Tč. — co, se kudy. Voda přes břehy se vylila. Štelc. Voda strouhou, pípou se vylila. V. něco po trávě. Er. P. 422. — si co s kým jak: na dobro (pokaziti, rozhněvati si ho). Us. Dch.