Vyložiti
Vyložiti, il, en, ení; vykládati, vyklásti (vyklasti) kladu, kladl, den, ení; vykládá- vati, vyložovati = ven klásti, aus-, heraus- legen, aufstellen; na jevo dáti, aufs Tapet bringen; vyjmouti, ausnehmen; vystaviti, aus-, blosstellen; v něco klásti, aus-, einle- gen, furniren; rozložiti, vysvětliti, auslegen, erklären, aufklären, erläutern, deutlich ma- chen; smysl něčeho ustanoviti, rozuměti, rozum vkládati, auslegen, deuten, nehmen, verstehen, interpretiren; překládati, tlumo- čiti, übersetzen, dolmetschen, verdolmet- schen. Jg. Neser mi na krám, až vyložím (= neskákej mi do řeči). Prov. Ten umí vykládati (= ten má rozumu)! Us. Dch. Abych snad od někoho vykládán nebyl, že sobě úřadu lehce vážím. Žer. Kramáři už vyložili. Tč. 38. To slovo nemá tak vylo- ženo býti; Tak vykládá Sv. Augustin. Hus II. 43., 224. — co: zboží, Us., práva vyklá- dati, V., text, Kom., sny, tajné písmo, D., dar, cenu (ustanoviti), Bern., karty, pohádku, rebus. Us. V-žil ruku svú. Ž. wit. 54. 21. V. dítě, šp. m.: pohoditi. Km., Pk. Svou moudrosť vykládati. Dch. Vyložiti volební listiny. J. tr. Vykládati erb, blasonniren. Nz. Článek o světském panování kněžstva. Pal. Děj. III. 3. 79. Kde bychom mohli svój krám vyklásti; Že takú masť za dvě hřivny zlata vykládáš (= prodáváš). Mast. v. 19., 163. Než vyložím modlitbu Kristovu, prvé vyložím, co jest modlitba; Ale zle Kristovy skutky vykládali. Hus I. 291., II. 102. V. zvěř zastřelenou = do řad položiti. Us. Škd. — co nač: peníze na něco = 1. rozložiti, vysázeti, 2. jimi platiti. Bern. V. něco na prodej, na zlé, na zlou n. na dobrou stranu, V.; vinu na jiného v. (strkati), Bern., Šm.; německé slovo na česko, D., spis nějaký na jiný jazyk v. J. tr. To nemůže nikterak na smělosť nebo pošetilosť vykládáno býti. Ddk. II. 66. Žádný aby v trhový den sukna mo- ravského na trh vykládati nesměl. Sl. let. V. 57. — co kam: na povětří, D., peníze na stůl, Us., něco na mísu. Us. — co kdy. Po honbě zastřelenou zvěř v. Šp. — co, se (odkud). Všecko z truhly vyložil. Ros. V. se z okna. Jg. Z těchto jaz je vykládaji (vyjímám). Hr. rk. 289. Co sobě vykládáme z tehdejšího stavu věci politických. Ddk. II. 395. Že sem ji z Polsky v-il. Dh. 108. A dá-li komu Bóh které slovo z latinské řeči v., to móž dobře učiniti. Hus III. 260. Vyložiti z desk = vymazati. Tov. To zbožie ven z desk vyložiti a vypsati naším ná- kladem a prací. List z r. 1482. Slibuji, bu- de-li toho jemu potřebie, z desk v Praze v. i ve dsky vložiti. Arch. II. 325. Aby mi z desk v-li věno mé, kdyžbych od nich po- třebovala; Jemu slíbil ve dsky vložiti ves Kobeřice k dědictví a sobě z desk v.; Slíbil mi ten spolek zase z desk vyložiti a toho učiniti nechce. Půh. I. 165., II. 6. 539. (Tč. ). Z jednoho jazyka do druhého něco v. V. Některá místa z té knihy v-il. Ml. — co k čemu: ku prodeji. V., Kom. Volební li- stiny k nahlédnutí v. J. tr. Má mamičko, otvírajte, šaty k svadbe vykládajte. Sš. P. 792. Mohl bych ukázati, že vám to může vyloženo býti k lakomství. Žer. 321. Také že kosti svatých na vnadu vystavují, die sv. Bernart: — kostí svatých vykládají k zisku; I mámť úmysl, abych, což mohu, najlehčejie v-il k rozumu čtenie. Hus I. 79., II. 2. — co kde. časopisy v čítárně v. Us. Jichž obsah vykládá se ve vzpomenutém listu asi takto; Na všechen způsob neopomenul císař v plné radě v. podnět tohoto povýšení. Ddk. II. 298., 306. (Tč. ). Len sa tu raz stalo, že ten otec umrel. Matka, neborka, vykládala na jeho hrobe horkými slzami svoju biedu celý boží den. Dbš. Sl. pov. V. 83. Hrnú sa do domu mrtvého pohľadeť a viedieť i počúvať, ako budú nad ním vykládať (bě- dovati); Povolajíc si ženičku, ktorá by uměla pekne vykládať nad mrtvým. Na Slov. Dbš. Obyč. 108. Balšám, pryskyřici vykládali sú na tvých trziech. BO. V. zboží v krámě. D. V prosebním listu něco v. Bern. Nevyklá- dach před očima mýma věci nepravé. Ž. wit. 100. 3. Něco na počátku v. Ib. 136. 6. — co čím: zlatem, pokoj prkny, V., něco někomu jiným jazykem v. V. Kazatel text biblický kázáním vykládá. Kom. Šperk če- skými granaty v., pokoj deskami. Us. Dch. V. chodby kamenem. Km. Obraz, maje pět loket zvýší a deset pídí zšíří, vykládán byl drahými kameny a křišťály. Ddk. II. 126. — co jak. Něco četnými důvody v.; Zprávu v ten smysl v. sluší, že... Us. Dch. V-il mu to do široka (důkladně). Šml. Neoby- čejné datování Kozmovo v-il Dobner zcela správně na neděli dne 15. června; Strana Jindřichova vykládala sobě po své vůli ustanovení papežská ve prospěch císařův; Jinak bude se věc míti, vyložili se ono místo v onen smysl; Jal se bouřlivou řečí vykládati jim vinu nenávidění čeledi Vr- šovců; Metropolita vykládal vormský kon- kordat ve smyslu císařově; Což mu císař ve zlé vykládal. Ddk. II. 225., 303., 309., 402., III. 220., IV. 10. Prokop v-il mu dle pravdy
nejen celý stav svého jmění, ale také ve-
škeré moci táborské; Vratislavským to vůbec
velmi ve zlé vykládáno; Poutníkům do Říma
jdoucím vykládal po uhersku, kterak...
Pal. Děj. III. 3. 74., V. 1. 66., V. 2. 504.
(Šd. ). Slova ta vůbec na příchod Eliáše před
Kristem vykládána byla; I při tom významu
na dvojí smysl se slova Páně v-ti mohou; S tím jsme celou tu událosť ve hlavních částkách vyložili; Přece sami řečtí otcové v prvnějším v tom smyslu je vykládají; Jiní slova ta vykládají o rozhojnění se zev- nějším; Že by Pavel a Barnabáš snad nález sněmu podlé svého smyslu vykládali; Slova ta na jednu stranu vykládána byla. Sš. J. 27., L. 98., II. 24., 135., Sk. 117., 183., 258. (Hý. ). A nemáme slovo z slova, ale smysl z smysla vykládati. CJB. 365. Mořskou tě hvězdou mnozí vykládají (za ni tě mají). Výb. I. 330. Jména některá vlastní, co v sobě obsahují, do jiného jazyku v témž smyslu a mínění jinými však slovy vykládali. BR. II. 7. a. Máme-li vedlé jiného písma druhé vykládati, jakož světí božím darem vyklá- dají. Hus ÍI. 2. Mistři ty prosby rozličně v-jí a zvláště v tomto rozumu; Písma s pil- ností v-ti. Chč. 636., 610. V. něco v lepší, něco v jinou řeč v. (překládati). V. V. dle libosti, Kom., zákon dle litery. J. tr. A kte- řížby písaři takové (německé) věci na česko v-li, těm aby strana podlé slušnosti zapla- tila. Zř. F. 1. C. IX. Něčí slova do češtiny v. Mt. — co komu (za co). Někomu něco v. Us. Tož mi přece něco vylož (pověz). Us. Vck. Někomu něco za pýchu, za zlé, za bláznivosť, Bern., někoho za tyrann. Br. Někomu sny v-ti. Us. Tč. Tak aspoň vy- kládáme sobě skoupá v té příčině slova Kozmova; Bylo by lze v. si starosť jeho o to; Této synodě v-il, že oběma dostalo se již od císaře stvrzení; Nový kníže v-il zajisté císaři, kterak je mu nemožno. Ddk. II. 325., 345., 354., IV. 69. (Tč. ). Keď ty budeš uskakovať za milou, vyložia ti dvě stolice, vypráša ti nohavice; A tu pustým horám, dolinám vykládaly svôj hlboký zár- mutok, ale darmo; Nenadbä ti priam celou bibliu vyložiť (= tajemství prozraditi). Mt. S. I. 32., 56., 92. (Šd. ). Vyložte tomu pá- novi ruku, veď vám je to otec. Dbš. Sl. pov. I. 206. Hrabě pomocí svou obmeškával, což mu za zlé vykládáno bylo. Dač. I. 248. Jakž on sobě mudrce v-il (jejich jednání). BR. II. 11. b. To tej panně vykládachu. Kat. 100. Ves ve dsky vložiti a sobě v. Půh. II. 42., 307. A tož ide svaté Petr před Krista Pána a vykládá mu to. Er. Sl. čít. 49. Mistři zákon boží lidu v-li. Hus II. 282. — co proč jak za co. A za tyranna pro vylou- čení toho mezi vámi nečistého člověka mne nevykládejte. BR. II. 604. a. Aby svého bližního nepodhlídal, ale z lásky raději vše- cko na dobrou stranu sobě při něm vyklá- dal. Ib. II. 640. b. — co kam. Neverím mu ani ako máčný mak a čoby priam dušu na dlaň v-il. Mt. S. I. 92. Usmaž mu ho z černé jíšky, vylož mu ho na dvě mísky. Sš. P. 169. — co po kom. Tak nejedni po Zla- toustovi vykládají. Sš. II. 99. — kdy. Měli mi právo své ve dsky vložiti a sobě v. na panském semnu (sněmu). Půh. I. 116. Včera nám to v-il. Us. — co o čem. Vykládají to o všelijakých ozdobách. Br. Leč lépe jiní o jistotě nauky Kristovy slovo to vykládají; Nedobře někteří slova ta o službě Pavlovi propůjčené v-li; Vykládá se o seslání ducha sv. a o mluvení apoštolů v jazycích; Vy- loživ Lukáš o výslechu veřejném vyličuje dojem. Sš. II. 31., 195., Sk. 17., 49. (Hý. ). — se. Babylon město veliké jest, sbor zlých lidí, neb Babylon vykládá se pohanění a přenesení; Jericho vykládá se neustavičnosť; Vykládá se Damaskus žiezeň krve neb krve nápoj neb oko krve, neb chtie tomu, že tu Abel, první mučedlník, svú krev vylil. Hus I. 459., II. 336., III. 85. (Tč. ). — se s čím kde. V-il se se svým zbožím u pilíře, za branou atd. Ihned v-il se s žalobou. Plk. — adv. Zle, dobře něco v., Bern., neobšírně, V., široce, Pal., stručně, KB. V., místněji, zjevně, Dch., falešně, BR. II. 21., lstivě. Br. Někomu zle (na zlé) něco v. Br. — že. To sv. Řehoř vykládá, že nynie kněz má vznieti slovem božím pod pokutú smrti věčné. Hus II. 168.