Vymazati
Vymazati, mazám a maži, maž, zal, án, ání; vymazovati, vymáznouti = zamazati, ausschmieren, auskleistern; mazáním zpotře- bovati, ver-, ausschmieren; vypráskati, ab- prügeln; smasati, auslöschen, wegwischen. Jg. — abs. Kůň vymazal (jádro i. e. čer- ného důlku s nažlutlým kroužkem na zubech pozbyl). Us. Letos máme stodolu, jako by vymazal (= úplně plnou). U Solnice. Frch. — co: kamna, Us,, škorně lovecké. V-ti hlínu (zpotřebovati), D. slovo (smazati), Us., chyby. V. -- co komu: boty. Us. Vymázl mu ně- kolik dobře mířených ran. Kos. — komu = vybiti. Us. — co odkud (kde): z desk. Dipl. 1409., O. z D. Někoho z kněh živých, D., skvrnu z papíru, Us., jméno z knihy. D. Všecku kolomaz z kolomaznice v-zal. Us. Šd. Něco z knihy dějin v.; Nevidíme pod- statné příčiny, proč bychom jméno jeho z historie v-li. Ddk. II. 315., 360. (Tč. ). Aby se raději takový opis jich z desk v-zal. Pal. Děj. V. 1. 412. A kdyby nám kde dskami zavázané bylo, z desk vymazati... List z r. 1528. Měla mu to věno z desk v. Půh. II. 5. Když se spolek z desk vymaže v tom miestě, kdež jest napsán byl, tím vymazá- niem a propuštěniem všichni zmatkové, ne- snáze, súdové i pochybnosti zdviženy budú. Vš. Jir. 273. — co čím: kamna hlinou, Us., písmo svými slzami. Bern. V. něco vápnem. Zpěv. I. 172. Skuliny hlinou v. (= zama- zati). Us. — co kde: léta na zubech n. jádra (vz nahoře: kůň vymazal). Us. — co (komu čím) kam. Vymázl mu jednu přes hubu rukou. Všecku mastnotu na buchty, na pekáč v-zal. Us. Tč. — co kdy kde. Hned té noci dal na obrazu v. podobu krá- lovu. Pal. Děj. V. 1. 66. — se. Po vyplnění 6. roku jádro se (u koně) vytírá n. vyma- zuje. Ja.