Vyměřiti
Vyměřiti, il, en, ení; vyměřovati = podlé míry děliti, aus-, abmessen; ustanoviti, be- stimmen, bemessen, vorsehreiben: vymluviti, ospravedlniti, rechtfertigen, entschuldigen: se = vymluviti se, sich rechtfertigen oder entschuldigen. Us. — abs. Oni to učiniti povinni budou pod pokutou, jakž smlouva svatováclavská vyměřuje. Kol. 30. Vyměřují, co by jim mělo kázáno býti. BR. II. 147. b. — co: pole, les, cestu, staveniště atd., Us., meze, V., staniště, D., ležení, Kom., něčí dni. Br. V. stavení, cenu něčeho, platy. J. tr. V. pojmy, definiren. On má jen málo vyměřeno. Dch. — co čím (proč): kružidlem, D., právy, Us., poslední vůlí. V. Nikdo, jímž bychom se v. mohli, vinen není hlukem; Jímž bychom se v. mohli pro hluk ten a pro tu kramolu; Mohli se vyměřovati o ža- lobě té tím, že... Sš. Sk. 227., 230., L. 207. (Hý. ). Ježto se takovou odpovědí všudy budeš moci vyměřiti. Arch. V. 296. Sám Bůh svým rozšafným řízením vyměřuje, kdy své vyvolené z bíd chce vysvoboditi. BR. II. 11. a. Nynější kazatelé svými básněmi je (muky očistcové) divně vyměřují. Jel. Enc. mor. XII. — co jak: na sáhy. D. Na vous něco v. Us. V. něco podlé libosti. Karyon. V. po- kuty dle zasloužilosti. Har. V. něco úhrnkem, pauschaliren. Nz. K čemuž (měřítku) by (marnoslavci) skutky jiných v-ovali; A tudy podlé různých o předešlém svátku náhledů také rozličně mezičasí to vyměřováno. Sš. II. 64., J. 98. (Hý. ). Letopisy trvání celé výpravy na tři skoro měsíce v-ují; Nebyla toho nutná potřeba, aby vše bylo vyměřo- váno v ceně peněžité. Ddk. III. 165., IV. 169. Aby jim na klučovaniny, které sou jim od hajných mých vyměřeny na šíř i na dal od Hradiště v dlúhém kútě, potvrzení anebo nadání dal. List, z r. 1563. Aby z strany náboženství svého... světle a patrně se vy- měřil, sich rechtfertigen. Skl. V. 63. — co komu. Drží si on bílý šátek v ruce; bílý šátek, červenú harásku, vyměrává svojej mi- lej lásku. Sš. P. 632. V-il vůli napřed každé hnutí. Čch. Bs. 141. Již mu konec v-en, es ist ihm schon das Ziel gesetzt. Us. Dch. Avšak přes to Vašnosti nic nevyměřuji. Žer. 347. Kterémužto rybníku podlé hamu na ryb- níku, jakž jemu vyměřeno jest, vody upou- štěti má. List z r. 1576. Cesta, kterouž Bře- tislav v-il říši českomoravské, jevila se jasně před duší jeho. Ddk. III. 186. — V. komu pole, trest, Us., žákům řád. Har. Vyměřujíce sobě, jak by se smluviti chtěli. Bart. 220. — kde. Jiné právo, v němž se vyměřuje, aby... V. Tak jakož nadepsané dědiny, lúky, lesy a rybníci mezi nimi vyměřeny jsú. Arch. V. 566. Zápis toho sboru vyměřoval v 19 článcích určitě, co a jak věřiti se mělo. Pal. Děj. III. 3. 163. — koho = omluviti, ospra- vedlniti. V. — koho, se kde (před kým, při kom, v čem, u koho a p. ) = omlu- viti. Ješto se (vojáci) nijak v té věci v. ne- mohli; Ares tam (na areopagu) pro vraždu na Halirrotiu, synovi Neptunově, spáchanou přede dvanácterem hlavitých bohů v-oval; A Alexander chtěl se vyměřovati u lidu. Sš. Sk. 146., 207., 227. (Hý. ). — se z čeho: z pokuty (vyníti). Bart. 202. 18. Mluvil k ji- ným ostatniem artikuluom ze všech se vy- měřuje (ospravedlňuje). M. J. z Pr. 12. Z na- řčení se v. Zř. F. I. W. XIV. Aby se v-řil z toho svého počínání; Žádá na Štěpánovi, aby se ze žalob na něho sčítaných vyméřil. Sš. J. 26., Sk. 74., 288. (Hý. ). V. se za žalob (= očistiti se). Tjř. Nevyměřuje se ze žádné pokuty. Bart. 3. 1. V. se z vraždy. Brik., Plác, Schön, Reš., Lom., Trip. — o čem. O božských věcech tak smýšleti náleží, jak samo slovo boží o nich vyměřuje. V. Těm se má náprava státi, pokudž o nářcích vy- měřeno jest. Kol. 31. Tak jak zřízení zemské o tom vyměřuje. Zř. F. L Q. X. — Apol. — aby. V jiném právě se vyměřuje, aby žádný po druhé purkmistrem nebyl. V.