Vymeziti
Vymeziti, il, en, ení, vymezovati, aus- schliessen, abgränzen, bestimmen. — co: dě- dictví, Br., pochybnosť, Dch., něčí moc, práva. Us. V. pojem, Stč. Zmp. 8., výměr. Mus. 1880. 431. On svoju rolu kolkolem vy- mezil. Us. Tč. — co čím: důl pravou mě- rou, mezemi. Vys. Vymezuje-li se souvislostí možnosť nedorozumění. Kos. —co kde. V. hranice na poli, na louce. Us. Šd. Jakož ta ves ve svých mezách a hraniciech od sta- rodávna vymezena a vymieřena jest. List z r. 1467., 1477., 1482. (Tč. ). — co odkud: zboží z obchodu (vyloučiti). Trest. zák. — co k čemu: místo ku klášteru. V.