Vymíniti
Vymíniti, vymiň (m. vyměň, Bž. 195. ), vymíně (íc), il, ěn, ění; vymiňovati, vymě- ňovati = vyjmouti, ausnehmen; něco si za- chovati, vymísiti, vyníti, sich etwas aus- bedingen. — co, koho. Toliko že on pět hřiven sirotčích vymienil. NB. Tč. 192. Zvlášče toto vymínějíc, že... List z r. 1423. Tč. Vymíníc tebe (kromě tebe); žádného ne- vymiňujíc. V. — co, koho odkud: z pra- vidla (vyjmouti). Br. — koho, co při čem. Však při tom toto jest znamenité vymie- nieno, aby vodu na altéře našie púščel. List z r. 1587. Z tej příčiny to se při tom artikuli znamenitě vymieňuje, že... List z r. 1581. Tč. Mstiboje při tom vymínil (vyjmul). Háj. Při prodeji domu jeden po- koj si vymínil (vyjednal). D. — komu co: si kus louky. D., J. tr. Nic sobě nevymie- ňujíce kromě berně. List z roku 1467. — komu čeho. Krom pět hřiven, těch jest jí vymínil, aby... NB. Tč. 192. — si co od koho: život. — co pro koho: pro první děti. Er. — kde. To se pak při tom v tejto smlouvě nade všecko znamenitě vy- mieňuje, že.... List z r. 1577. Tč. Toto mezi námi vymíněno jest, že my... List z r. 1467. Tč. — jak. Dále jesti znamenitě vymieněno. Arch. I. 219. Toto se však zna- menitě vymieňuje, že, ktož s listem přizná- vacím k úřadu přijde, že se to bez osob- nieho přiznánie prodávajícieho ve dsky klade. Vš. Jir. 167. Tak vymienili s obú stran, ten statek aby na druhého spadl. NB. Tč. 192. — o čem kdy. Seznali sě obapolně, že sobě při tom trhu o penězích nic nevymínili. NB. Tč. 256. — čím. Ale kdy by kto sobě tu moc dskami a zápisem svým vymínil... Vš. 316. — aby. Havlis vymínil, aby jie (té čtvrti) žádnému jinému nepostupoval, než.... NB. Tč. 165. To sobě vymiňuji, aby jeden každý klčovaninu svú ohrazoval. List z r. 1563. — s infinit. Hřivna stříbra normberské váhy toliko po 7 zlatých 14 groších a 6 penězích českých platiti vy míněna byla. Nar. o h. a k.