Výmínka, výminka
Výmínka, výminka (V. ), vymínka, y, f. = vymínění, vynětí, die Bedingung, Aus- nahme, Einschränkung, der Vorbehalt. S ja- kou výminkou; beze vší v-ky; v-ku před- ložiti; to nám s tou v-kou svěřeno jest, abychom... V. V-ku v něco vložiti; podlé své možnosti k výmínce státi. Br. Hradu pražského na jisté výminky postoupili; Po- rovnal se s ním na níže psané výminky. Skl. I. 284., 324. Prodali jsme pastviště, aby na něm pásli dobytek a požívali ho, jak by se jim nejlépe zdálo, však pod takovou v-kou, že nám 4 hřivny gr. platu ročního platiti povinni budú. Tov. 157. Nám i sobě všecka práva příslušná s v-kami přidanými nepo- rušitelně zachovávajíce; Propojičky s túto v-kou propůjčují se. CJB. 335., 353. Dání statku pod v-kou, kterážby k vykonání nepřišla a se nevykonávala, může zase od- voláno býti. Kol. 47. Není pravidla bez v-ky. D. Na té v-ce zavěšeno jest, volíte-li se toho odříci. Sych. V. na případ (až by se něco stalo). J. tr., Er. V. obtížná, do- dávací (Lieferungs-), vedlejší. Us. Statek bez v-ky, s v-kou daný; statek pod v-kou odkázaný; něco za v-ku položiti; slušné v-ky vyplniti se mají. Er. Svoliti na jisté v-ky; zdržeti smluvní v-ky (einhalten); s v-kou, pod v-kou, bez v-ky; navrhnouti porovnání s v-kou; připověděti se, přihlá- siti se k dědictví pod v-kou; věc pod v-kou odkázaná. J. tr. Nezbytná či neuchylná v. (conditio, sine qua non). Nz. Kdyby mi s tou výminkou dávána byla moudrosť, abych.... Kom. D. 183. Pod tou v-kou léno dávati. Er. Pokoj na tu v-ku smluven. Jv. Podlé v-něk smlouvy strany k sobě zachovati se mají; v-něk svých, jak zápis svědčí, každý se drž; v-ky jaké uděláš, jsi jimi povinen; v-ky náležité, slušné, možné všem zachovávány buďte. Rb. V-ky kšaftu, v smlouvách, vz Rb. 274. Výminek v zá- pisu pozuostavených každý užiti měl; V. v zápisu dskami k odkázání pozůstavená; V-ky kšaftu, kdož by sobě k zrušení ne- pozůstavil. Vz Zř. zem. G. 34., F. 5., 2. V. při dodávání či dodávací, Lieferungsbeding- nisse; v. přepravní, Transportbedingung. Šp. Při těch tvrdých v-kách nájemce ne- obstojí; Přistoupil k těm v-kám; V-ky či- niti; dražebné v-ky, Licitationsbedingungen. Dch. V-ky nájemné. Us. Není tedy tvrda ona v.; Pokání jim káže co první a neod- bytnou v-ku pro dosažení křestu a darů ducha sv. Sš. I. 89., Sk. 29. Pan Berka peněz žádných odsud nedostane, dokud v-kám v sněmě léta 1605. položeným dosti neučiní. Žer. 334. Objevilo se poselství na- bízejíc mír za v-ky velice prospěšné; Svato- pluk nemínil se již proto vzpěčovati této v-ce; V Pozňansku stalo se dohodnutí o vý- minkách míru; Manuel zaslal ku králi Vla- dislavovi s příznivými v-kami míru dvořa- nína svého Bohutu; Jelikož výminek usta- novených se nešetřilo, vypukl spor.... Ddk. II. 148., 391., III. 214., 255., IV. 71. (Tč. ). Též také i v prodeji, leč by v tom v. kteraká byla vymluvena mezi stranami; Mirúška jest pojala Pavla do statku svého a mocným hospodářem jest jej učinila beze všie výmienky; Prodal jest ten purkrecht a to polulánie synu svému Janovi pod ta- kovú výmienkú, aby... NB. Tč. 213., 265., 12. Pod tou výmínkou jest prý špatné m.: s tou v-kou, za těch v-nek, na tu v-ku; ale vz předcházející věty a Cf.: Když kdo na sobě plat komorní zapíše pod takovou vý- měnkú (= výmínkou). Vš. Pod slušnými v-kami. Pal. Děj. IV. 1. 83. Pod těmito v-mi. 1529. Mus. 1880. 493. Ferdinand pod jistými v-kami korunován jest. Partl. Má jim glejt dán býti pod tú v-kú. Arch. II. 293. — Vz Smlouva, Vš. 571., Vš. Jir. III. 10., 14. — V., die Bedingung rozdílné od výjimka, výnimka (vynětí), die Ausnahme. Sř. Ale oba tyto významy se často slovem výmínka vyjadřují. Cf. Vymíniti. — V. = výměnek, das Ausgedinge. Ten sedlák jest na výmince, má výmínku. Us. Kdež v prázdné v-ce z milosti býval; Dovedli jej do v-ky; Běžela do v-ky. Kmk. II. 24., 25., 228.