Vymizeti
Vymizeti, vymizeti, el, ení; vymizívati = ztratiti se, verschwinden. — abs. Dobrý řád vymizel. Plác. Modly docela vymizejí. Br. Chvála Bohu, že už vymizeli oni pře- nešťastní časové. Koll. I. 139. — komu. Štěstí jim vymizí. Br. — jak: voda parou vymizí. Us. — kde: v nepříjemné samot- nosti. Kartig. Ač v církvi boží zázračné působení ducha sv. docela nikdá nevymi- zelo. Sš. Sk. 20. Aby v součtu jedna ne- známá vymizela. Šim. 100. — odkud. Při řešení rovnic návodem vylučovacím na- kládá se s danými rovnicemi tak, by jedna neznámá z nich vymizela. Šim. 100. Z ní duch slovanský pořád víc a více vymizívá. Ht. Brs. 27.