Vynaučiti
Vynaučiti, il, en, ení; vynaučovati, beleh- ren, unterrichten. — koho v čem: v umění hvězdářském. Smrž. — koho, se čemu. Kom. — koho čemu kdy. Že ve čtyřech nedělích víře té je vynaučil. Skl. I. 337. — kde. V Praze se tuze dobře vynaučil. Rychn. — koho čím. Kohos slovem vynaučil, zlým příkladom nekaz. Na Slov. Tč. — k čemu. K čemu přirozenosť tě vynaučila, taká oby- čaj nech ti je dycky milá. Na Slov. Tč. — s inft. Kdo se běhať vynaučil, ten nebude státi. Na Mor. Tč.