Výpad
Výpad, u, m. = vypadnutí, das Heraus- fallen, der Ausfall. — V. vody (= výtok), der Ausfall, Ausfluss, Lauf, Ausguss des Wassers. V. Výška výpadu (nadržení), die Stauhöhe. Výpad nečistoty z domu. V. — V. = vyjití n. vyjetí na nepřítele, der Aus- fall. Zdařený v. obležených. Ddk. II. 168. V. z pevnosti. Čsk. V. nepřátelský; v-dy škody někomu dělati. V. V. pro picování. D. Časté v-dy činiti. D. — V-dy ve spisech na někoho činiti, lépe: dorážeti naň, napa- dati ho, útoky naň činiti. Brs. 261. — V. při zápase, der Ausstoss, die Passe. Tš., Čsk. Rub a v.. Schlag u. Ausfall. Čsk. Po- loviční v. = předhyb. Tš. Vz Zápas. KP. I. 574. Choditi v-dem, der Fechtergang. V. do výšky, hoher A. — V., der Erfolg. Ze všetkých ty jeden ke svému sa kráľovi navrať a truchlý boja výpad i pohromu vojska mu oznam. Hvl. 154.