Vypadnouti
Vypadnouti, ul, utí; (zastr. vypásti, vy- padu), padl, padení; vypadati, vypadávati = z něčeho ven padnouti, aus-, herausfallen, entfahren; prudce vyjíti, vyřítiti se, aus- fallen, herausstürzen; vybíhati, výpad činiti, vyskočiti, einen Ausfall thun, ausfallen; díti se, býti, státi se, ausfallen, werden, ausschla- gen, ablaufen, herauskommen; způsobu míti, zdáti se, aussehen, Aussehen haben; násle- dovati, sich ergeben, aus etwas folgen. Jg. — abs. Hodíš se zadu na vůz, abys brzo vypadl. Prov. To učinil, aby voda vypa- dati mohla. Us. Vypadá (vyhlíží) jako drahé časy (= špatně), hodně sebraný, jako devíti- prkenná almara, Us. Dch., jako polské Je- zulátko, jako drahá léta (= hubený), Šgl., jako sedm drahých časů, Kšá., jako otrapa, Vlk., jak bleskota (bledý), jako zelená sed- mice (bledý, churavý), u Olom. Sd., u Kr. Hradce, Kšť., jako troje neštěstí, ve Slez. Šd. V-dala jen ji položiť do rakve. Šml. Vypadl rok (= uplynul). U Kvasin. Hřebík vypadává. Us. Vojsko otáčelo šátky ozdobně kolem čepic, tak že to jako turban vypa- dalo. Ddk. Přezraje-li pšenička, vypadají zrnička. Tč. exc. Ještě hůře vypadají ostatní tvrzení, lépe: ještě horší jsou. Šb. Jejich stavení vypadají (stačí: jsou) jako lodi (po- dobají se lodím). Už třikrát vypadl (s ka- zatelnice byl ohlášen, už měl tři ohlášky), ale kdy bude veselí, posud se neví. Na Ostrav. Tč. Vypadá čas, termín. Us., — odkud: z okna, Us., z církve, Eus., Šm., z úřadu, ze slávy, z lásky, z milosti, z ru- kávu (z lásky), V., z přízně, Sych., z klínu (z lásky), Č., z naděje. V. V. z pevnosti. Ros. 1 já jsem z nosu nevypadl. Č. To z toho vypadá (následuje). L. Z listiny kandidatní vypadnouti, lépe: v ní vynechánu, vypuštěnu býti. Brs. 262. Od boží milosti v. Pass. Málo (zisku) z toho vypadá, dabei schaut wenig heraus. Us. Dch. V. z paměti. Tč. Mus. 1880. 215. Ako kočiš medveďa zazrel, hneď tri hlavnice z popod neho vy- padly. Dbš. Sl. pov. 1. 7. Jestliže to tvrdí, z toho vypadá, že... Jg. Záp. 44. Ač zrní vypadlo z klasů. Sš. I. 106. Jiní za to mají, že apoštol tu vypadl z vazby. Sš. I. 149. (Hý. ). Aby voda z těch rolí v. mohla. Arch. IV. 207. On z místa svého vypadl. BR. II. 334. b. Angel z nebe, Adam z ráje, Judáš z biskupstvie v., proč ? pro hřiech; Ktož jako milý syn otci Bohu duše nepo- ručí mra, že maje hřiech smrtelný, z moci božie vypadne. Hus I. 184., III. 139. (Tč. ). — komu. Vypadaly mu zuby, vlasy. Us. On mi vypadá, jakoby byl blázen. Us. Tč. Milá prala, protřípala (protřepávala), vy- padla jí ruka bílá. Sš. P. 134. Kolik zubu komu žába ščítá, tolik prý mu jich vypadne. Na mor. Slov. Hrb. Žena mu umrela a čo deň mu to horšie vypadalo tie try dcery bez matky nechať. Dbš. Sl. pov. I. 334. Kdo se honí za toušem, peníze mu vypadají. Prov. Šd. Ty bys mi vypadl (z oka)! Vz Vy- padnouti komu odkud. Lb. — komu od- kud. Vypadlo mi to z ruky, D., z paměti. V. Nikdy mi z paměti, z mysli nevypadneš. V. Z klína vypadly jí květy. Vrch. V-dli jsme jim z rukávu (z lásky). Němc. Už som duši milej zo (ze) srdca vypadnul; Už som mojej milej zo srdca vypadnul. Sl. ps. 164., 91. (Šd. ). Samej kráľovne slzy z oka vy- padly. Mt. S. I. 53. Boli akoby jeden dru- hému z oka vypadol. Dbš. Sl. pov. I. 1. To mi z mysli nevypadne, co pro mne činiti ráčíte. Žer. 16. Ty bys mi vypadl z oka (vz Odbyti prosícího). Lb. Vypadl mu z klína (z lásky). Prov. Šd. Jakoby mu z oka vy- padl (tak jest mu podoben). Vypadne ti šíp z ořecha (lekneš se, když na tebe nenadále přijde). Prov. Nemysli, že jsem vráně z ocasu vypadl. Načež druhý: Aniž já strace. Č. — odkud (proč, jak dlouho, čím jak). Judáš z biskupstvie pro hřiech vypadl. Hus I. 184. Samej starkej vypadla slza z oka nad toľkou ľudskou biedou. Dbš. Sl. pov. II. 56. Ať nevypadnú (ta slova) z srdce tvého po vše dni života tvého. Hus I. 53. Z titulu toho cizoložstvím na chvíli vypadl. Sš. Sk. 158. (Hý. ). — za kým. Žiaden človek nevie, ani neuhádne, za kým moje srdce dobre nevypadne. Sl. sp. VI. 208. (Šd. ). — kam. Angele, jenž sú vár v nebi počeli, do pekla sú vypadli. Hus I. 255. — kde (na koho). Že sice láska ne- vypadla v útrobě jeho. Sš. L. 164. (Hý. ). Vy- padnuchu na niu (ni) mezi dřevy (= stromy v lese). Rkk. 46. Při té návštěvě nic ne- vypadá, bei diesem Besuche schaut nichts heraus. Dch. Dobře v. ve tváři. Dch. — kudy. Zrno tou derou vypadalo. Voda vy- padá z rolí rozvorem. Us. — nač, na koho. Nákeřník na ně vypadl. Sych. Jak nepatrný podíl by v-dl na Bremy. Ddk. III. 215. Vz V. kde. — s kým. Jak to s ním vypadá (jest)? Us. Zle to s ním vypadá. Us. Tč., Dch. Jak ona vypadá se svojím vařením (jak se jí jakožto kuchařce vede)? Kda. Nevím, jak to s ní vypadne. Us. Dch. Já s ním dobře vypadám (se snáším, sich ver- tragen). Na mor. Valaš. Vck. — jak. To dobře, zle vypadlo (se stalo; vyhlíží, zdá
se). Us. To vypadlo nám ku škodě. Dch.
Dobře vypadá. Us. Šď. Věc špatně vypadne.
Posp. V-dám já podlé toho, abych... ?; Dle postavy vypadáš veliký; Nevypadá mi po chuti, er steht mir nicht zu Gesichte; Nevypadá to nejlíp, es ist damit nicht zum Besten bestellt; Věc teď vypadá jinak. Us Dch. Výsledek o něco málo menší vypadne (bude), než jej tento počet udává. Šim. 174. Krásně to vypadá, kde je chasa mladá, v ruce šabla holá. Sl. ps. Napovídal dosti srozumitelně, že potom nález papežův v jeho prospěch vypadne. Ddk. II. 265. Výprava tato vypadla velmi nešťastně. Ddk. V. 323. Výdělek vypadal chudé, lépe: byl skrovný. Km. Okoličnosti moje raděj k úspěchu vy- padly evangelia; Věc na jedno vypadá, geht auf Eins hinaus. Leč to téměř na jedno vypadá. Sš. II. 156., L. 28., Sk. 82. Přihodilo se mu časem nočním, že mu jeden zub stranovní skutečně vypadl bez bolesti. Háj. 1362. Vypadl po měsíci (= zpronevě- řilý uprchl. V z Uprchlý). Lb., Kom. II. 329.