Vypařiti
Vypařiti, il, en, ení; vypařovati = pa- řením vyčistiti, vypáliti, ausbrühen; parou vyhnati, ausdünsten. —co: nádobu, zabitou drůbež. Us. Sníh osení v-řil. Us. na Mor. Slunce v-řuje role a dělá výpařiska. Na Ostrav. Tč. Tys istě dneskaj nevypařil huby (nejedls nic teplého). Na mor. Valaš. Vck. Teplo vodu vypařuje. Us. Peltram vypařuje vodnotelnosť; v. vlhkosti. V. V. koho = do páry přivésti. Na Slov. V. nepřítele = střelbou zahnati. L., Šm. — co komu (kde): do- bytku suchou píci v nádobách. V-řím ti kšticu. Mt. S. I. 117. — co čím: škopek horkou vodou. Hrob dřívím obložen a vy- pařen. Vc. 507. — co na koho. A hroznějším bičíkem jich pomrští než oněch židovských kněží, neb vypaří na ně tento biček: Ven, psi nestydatí, jenž ste z mého domu jeskyni lotrovu učinili. Hus II. 124. — se = páru vydati; přestali pařiti se; do páry přijíti; pařením ustrojenu býti; s posměchem, tolik co: vzíti se kdes, vydařiti se. Vypařil se (objevil se) nějaký lotřík, který namlouval Židy. Plác. Otevř dvéře, ať ten smrad se vy- pařuje. Na Ostrav. Tč. — se na koho = obořiti se naň, losfahren. Dch., Mus. 1880. 198. — se odkud. Voda z hrnce se vypaří nad ohněm. Us. Tč. — se čím. Běžením se v-řil (do páry přišel, se zapotil). Bern. Voda teplem se v-řuje. Us.