Vypletl
Vypletl, vypleti (v obec. mluvě vyplejti a vyplíti), pleji, el, et, etí a en, ení, vyplo- vati = pleje vyčistiti, ausjäten, ausrotten, ausgrasen. — abs. Všichni hříchové smr- telní mají býti stavováni, tresktáni a vypleni. 1433. Arch. III. 401. — co: trávu, Us., pro- tivníky, BO., bludy. Pal. Děj. IV. 2. 72. Než ona ho (rozmarýnu) záhonek vypleje, ne jedno sto husarů přejede. Sš. P. 590. Nemiení než jazyk český v. a zahladiti. Arch. III. 211. Záhon prosa v. Arch. V. 556. (Šd. ). V. škodlivé trnie a chamradí. Hus III. 208. Tys to pěkně vyplel (vyvedl)! Us. Tč. — kde. Tak stálo by lépe královstvie i úřad rytierský, kdyby v své zemi a v svých pod- daných hřiechy vypleli. Hus I. 164. — čím: vlastní rukou. — co odkud: kopřivy ze zahrady, Dal. II. 56. Němce ze země. Pulk., Vš. Jir. 5., Dal. Trávu ze pšenice v. Us. Tč. Súsedy ven vyplevemy od nás. Pulk. 13. b. A pak v té mieře než sú z Čech zlé a černé penieze vypleli, stala se jest škoda veliká. Let. 173. Plémě jich od synů člo- věčích vyplel. Boč. — co komu (jak) (= ostře někoho dojímati, dotýkati. Ros. ). Aby to všecko mohl tomu orakulum v oči vypleti. Příd. k Cyr. Trávu kolkolem vinice v. KP. V. 165. Koukol se musí s kořenem v. Prov. Šd.