Výpověď
Výpověď, i, f. = vypovědění, die Aus- sage, der Ausspruch, Bescheid, der Rechts- spruch, das Urtheil, die Sentenz, Entschei- dung. Výpověď božská, Ryt, křest., právní (nález, rozsudek), Pr. měst., králova, V., Br., ubermanská, V., ústní, psaná. Pr. měst. V. soudní (vz Nález) jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva rozeznání. Pr. měst. Křivá v., falsche Aus- sage, Dch., zmatečná; Následkem v-di té jati jsou. Ddk. II. 326., III. 30. V té v-di výslovně toho doloženo jest, že manové... Žer. 343. Na mne jakožto pána svého ta- kovou věc vznésti a mocné v-di z obojí strany mezi sebou ode mne o to žádali. Pam. Val. Meziř. 94. Dle jeho v-di trvalo to kolik let. Us. Ntk. Vidíme tu v. Páně v sym- bolickém výkonu vtělenou. Sš. J. 305. Od nás v. ujíti i držeti chtí. Listina z r. 1532. (Mus. 1880. 499). Nálezem a v-dí svou odňal Němcům tři hlasy a přivlastnil je Čechům; v. učiniti, udělati, vynésti; král učinil v. mezi nimi o té věci. V. V-di v rozepřech konati; V. společným snešením učiněná. Kom. V-di brali z letu ptactva. Krok. Hlavní a konečné v-di, když se jedna z stran neb odsuzuje neb osvobozuje; k vyslyšení v-di původ i obviněný před právem osobně na- jíti se dáti mají, v. v moc svou vchází, v-dí stran poděliti. Pr. měst. V-di českým ja- zykem činěny býti mají. Zříz. těš. V. krá- lovská mezi pány, rytířstvem a městy o ně- které artikule. Tov. ms. Když by někteří nedílní měli činiti o rozdíl statku jich a v tom by nějaký rozsudek nebo v. se mezi stranami stala. Nál. 215. Cožkoli smlouvcové, na nichžby strany mocně přestaly, buď ústní neb psanou v-dí najdou, na tom též strany přestati povinny jsou. Kol. 39. V. panská, der Entscheid, Ausspruch entweder einer Herrenstandsperson im Auftrage des Herrengerichtes oder der Ausspruch dieses Gerichtes selbst. Gl. 372. Učinili dva opravce stavu rytířského v. mocnou na Vlašimi, aby všem vězňům... Pal. Děj. IV. 1. 191. Byly jsú za starých ještě jedny desky, kteréž jsú sluly ubrmanské nebo výpovědí, latině jim řiekali arbitriorum, v ty jsú se psaly v-di, kteréž jsú úředníci z podvolenie stran a z poddánie na ně činili. Vš. Jir. 363. Páni vypoviedají, aby jemu toho hradu ve dvú nedělí konečně od dnešního dne této v-di beze všeho pohoršenie postúpil; Slibujíce na jich v-di a vyrčenie přestati a jich v. úplně a docela zachovati a přijieti. Arch. I. 168., 224. (Šd. ). V tom půlletí od v-di pořád zběhlém máme a slibujeme jich potomkom těch 300 zl. dáti. List z r. I467. Tč. Zjevně a světle povím, anobrž v. jim učiním; Osoby, na něž ta v. důjde; Jestližeť pak váš ten zákon tomu učí, aby přes vaší v. žádný dále, buď on vyslyšán neb nebuď, odvolati se ne- mohl. BR. II. 33. b., 116., 375. b. V-dí spo- lečným snesením učiněných zpět táhnouti, odvolávati a rušiti neslušné jest. Kom. V. má se vztahovati na to, nač se vztahuje obeslání; ve výpovědi nemá býti více při- suzováno, nežli zač jest právo žádáno; od ubrmanské v-di není odvolání; v. ubrman- skou musí každý podniknouti a jí zadosť učiniti, buď že by ta spravedlivá neb ne- spravedlivá byla a ne jinému než samému sobě to přičítati má, že jest k tomu svolil a na ubrmanu mocně přestal; ve v-di lépe jest důležitosti věci nežli počtu hlasů šetřiti; v. na nepřítomného a mrtvého činiti se nemá; v. má býti tak sepsána, aby strany na všecky spory a otázky měly svou odpověď a roz- souzení. (Vz Nález). Pr. V. o něčem učiniti. Nz. O v-děch mocných a o v. krále Vladi- slava vz Žer. Záp. II. 192. -- V. = ohlá- šení právem vyměřené strany jistého závazku n. povinnosti, die Aufkündigung, Aufsagung. Dáti služebníku, nájemníku n. pánu výpověď. Us. V. na půl léta napřed daná (ne: zně- jící). J. tr. V. nájmu, die Kündigung der Miethe. J. tr. V. na půl léta napřed věděti daná; pod polouletní v-dí něco najmouti. Er. V. měsíční, čtvrtletní, pololetní, celo- roční, Us.; lhůta, Čas v-di. Šp. Výpověď ústní, písemní, úřední, polouletní, na půl léta napřed; v. z bytu dostati, někomu dáti; v. obydlí; v. prostředkem práva učiněná, daná. Tehdá budeme sobě obapolně, my jim a oni nám moci v. učiniti, dadouce jedni druhým rok napřed věděti, a po tom roce... Tov. 160. A v tom se jim od nás v. stala. List z r. 1514. Volfgang na tu Novú ves výpověď učinil jmenovanému opatu. Ib. Tč. — V. z města, ze země, der Bann, die Acht. D Vz Vypovědění.