Výprosník
Výprosník, a, m. = kdo výprosu obdrží na králi, wer ein königl. Heimfallsgut er- beten hat. Vz Výprosa. D. Kto chce statek před v-ky opatřiti, to musí živ jsa dskami zápisnými zpraviti. Vš. Jir. 281. (26. ). Svěd- kové k odoumrtí pro v-ky Oldřicha a Hynka. Arch. I. 177. Nebo tento stoje na výsluní milosti dvorské jako v. snažil se získati odemřelá léna. Pok. Děj. hořické.