VýrazVýraz, u, m. =
vyražení, vytisknutí čeho, das Ausdrücken
, der Ausdruck. Pozření plné v-zu otevřenosti. L. V. přízvuku
, der Akcentstoss. Posp
. —
V. =
slovo, vyjádření, der Ausdruck, das Wort. Pal. Rdh. III.
233. Někdy stačí
, slovol. V. pathetický (stráznivý). Nz. V. přesažitý (přepjatý, hyperbolický), hyperbolischer Ausdruck; nářečný (z ná- řečí), mundartischer A
.; jednoduchý, einfa- cher A. Nz
. V. tváři, citu, úžasu, žalu, útrp- nosti, podivu, nevrlosti; Člověk s výrazem dobroty ve tváři. Us. V-zu nabyti, uličnické v-zy, citům v. dáti. Dch
. V. o jednom roz- měru (linearní), o dvou, o třech rozměrech
, v. stejnorodý, různorodý. Jdč. IV. 2. Výraz v mathem. = jedna n. více veličin se zna- meními jakožto celek považovaná; Obecný v. pro číslo n. cifrové; V-zy algebraické vůbec dělíme v pouhé a složené a mimo to v provedené a naznačené; V. dvoučlenový (binom), trojčlenový (trinom), mnohočlenový (polynom); V. rozměrový; V-zy (algebraické) souměrné či symmetrické; v. částečně neb ohledně některých veličin souměrné; výraz se souměrnými součiniteli; Výraz geome- trické posloupnosti. Šim. 9., 31., 40
., 41, 77., 171. V., senio confectus' bylby více než přehnaný, bylby nepravdivý; Biskup kra- kovský Gedeon všeobecné nespokojenosti dav v. nabídl trůn velkopolský Kazimíru; Ku konci 12. věku přichází v. mansus, lán, na němž asi 90 rak. měr vyseto býti mohlo; Srdcelomný byl v. jejich žalu. Ddk
. III. 17., IV. 27
., 144., 305. (Tč. ). Opravuje apoštol v. svůj předešlý; Leč od povšechnějšího v-zu přechází Pavel k místnějšímu; Tím upřílišeným a přesažitým v-zem vyjadřuje; Neobyčejnosť v-zu toho; Podivuhodná jest ozdobnosť a jemnosť výrazu jeho; Kterým vybraným výrazem mysl jejich získati musil; V. ten čerpán jest ze vnitra samé křesťanské víry. Sš. 11. 9
., 11., 157
., Sk. 191.,
206., 207
., J
, 12. (Hý. ). V
. oka (měkký, snivě chtivý
, čarovný). Hrts. V. obrazný. Dk
. P. 94. V. vybledne, sploští se
, zvrhne se ve planou frasi; Křivé užívání, zneužívání v-zu. Mus. 1880
. 431., 432. —
V. =
vyobrazení, obraz, podobizna, der Begriff, die Vorstellung, das Bild in der Seele. V. věrný, věrnosť v-zu. Nz. On byl jakoby živý v. všelikého práva. Ddk. II.
6. —
V. =
co se vyrazilo n. vy- bralo, der Ausschuss. Býti na v-zu (přebý- vati)
. Jg., Šm. —
V. =
výstřelek, der Aus- bruch, Trieb, Schössling
. V
. nový. Klády z kůry v-zy pouštějí. Um. les
., Škd. exc.