Vyrozuměti
Vyrozuměti, ěl, ěn, ění; vyrozumívati = rozumem vystihnouti, dobře srozuměti, cele pochopiti, verstehen, begreifen, ein-, ersehen, durchschauen; porozuměti, seznati, skoumati, wahrnehmen, ab-, entnehmen, merken. Jg. — čemu. Ros., Br., Sych. V. přirození ne- mocného. V. Když jsem tomu v-měl, že utekl (= srozuměl). V. Psaní přečetl jsem a jemu jsem v-měl, co v sobě zavírá. Bart. 235. 9. Krumlovští sousedé dobře tomu vy- rozumívali, že... Mus. 1880. 247. Abyste tomu lépe v. a podlé toho známosti jisté o zdejších věcech nabyti moci ráčili. Žer. 16. Psaní vašemu sme dobře v-měli; Abychom tomu rozumějíce právo mohli nalézti. NB. Tč. 41., 135. (154. ). Že pohané vyrozumějí naukám jeho; Že výrokům starozákonným nedobře v-mívají; Ani obrazu ani výkladu jeho nevyrozuměli; Kdo slovům těm doko- nale v-měl; Nehned Petr vidění tomu v-měl. Sš. I. 142.; 11. 50., J. 168., Sk. 103., 124. (Hý. ). Tomuto listu dobře bude moci král v. i jiní, kdož jej budou čísti. Arch. II. 157. Chytrosti jejich v-měl. BR. II. 276. — (komu) odkud (o čem). V. něčemu z ně- čeho, Řd., J. tr., z listův. Nz., Er. Z listu vyrozumívám, že... Sych. Z řeči něčí ně- čemu v. Us. Totéž platí i v příčině druhé, jakož z výrazu... v. lze. Šim. 120. Tomu můžeme v. z té nápadné okolnosti, že...; Z té listiny v-mívá se, že...; Pohříchu ze slov papežských nelze v., jakého druhu bylo to kacířství. Ddk. III. 202., V. 321., V. 326. (Tč. ). Jakž jsem z psaní v. mohl. Žer. L. III. 32. Jestliže z odpovědi v-mí, že... Žer. Mám naději, že jest vás psaní mé onehdej- šího dne vám učiněné již došlo, a že jste z něho o mém do tohoto města příjezdu v-měli. Žer. 351. V-měl ze psaní královy Milosti, že... Pal. Děj. V. 2. 245. Čemuž z mnohých věcí stalých můžeš v. Abr. — co pod čím. Pod menom šimejského Ku- pana má se vyrozumievat župan. Lipa 6 co kdy. Při tom, jaká jest starodávní prostá řeč česká, se vyrozumí. Dač. I. 31. — čím. Slovem svrchu položeným má se v-mívati náš archidiaconus; Slovem curia čili curtio vyrozumíval se úplný k hospo- dářství zařízený statek. Ddk. IV. 275., 162. — koho o čem. O tom se pan N. s tím podotknutím v-mívá nadřečený zápis přilo- žiti, špatně m.: Panu N. se to oznamuje (dává věděti, dává na vědomí, vzkazuje se, oznamuje se, dává se na srozuměnou) s do- ložením (s připomenutím, nebo: oznamujeme mu připomínajíce), aby svrchu řečený zápis přiložil. Bs. O čemž se obě strany vyroz- umívají, lépe: Což obojí straně věděti dá- váme. Kmp. Cf. Brs. 2. vyd. 263. — jak. A toho každého mají (páni) na přátely po- dávati vyslyšíce při anebo po půhonu vy- rozumějíce, že se cti dotýče. Zr. F. I. A. XVIII. Každého potřebě porůzno vyrozu- mějíc. 1532. Mus. 1880. 498.