Vyrubati
Vyrubati, vyrúbati, vyrubovati, vyrubá- vati = vysekati. Vz Vyroubiti. — co: les (aushauen), maso (ausschroten), Us. Šd., stromy. Dch. Šípinu vyrúbem, dětělinku skosím. Čes. mor. ps. 185. Vyrúbali pří- hradku, našli jsú za 4 zl. peněz bez sedmi bílých. NB. Tč. 198. A Hradečtí vpadše do Vyšehradu vyrubali bránu. Let. 153. Keď bola zima, museli aj ten slivník vyrúbať, aby sa voliak zahriali. Dbš. Sl. pov. VII. 83. Dvéře v. Půh. II. 419. — co kde: dřevo v lese. Us. Tč. — koho odkud. Vzal mi člověka a v-bal z klády. Půh. II. 47. — co na koho. Dvéře na ně v-oval. Půh. II. 419. — se čím. Má ten dobrú papulu, vyrúbe sa s ňou. Mt. S. I. 91. — někomu = vybiti, durchhauen, durchbläuen, durchprügeln. Us. Šd., Tč., Vck.