Vyrůsti
Vyrůsti, rostu, rostl; vyrostati (na Slov. vyriasť, vyrósti, vyrásti, vyrástať) = vzhůru růsti, auf-, aus-, emporwachsen, aufspriessen, gross wachsen; vzrůsti, dorůsti, er-, aus- wachsen, zur völligen Grösse wachsen; od- růsti, entwachsen; ven růsti, vorwachsen. Jg. — abs. Ten strom pěkně vyrostl. Us. Děti jeho již vyrostly. Us. Čo sa stalo nové v súsedoviech dvore? vyriastol rozmarín vyššie brány hore. Sl. ps. Húby skoro vy- rostajú, ale skoro hynú. Na Slov. Tč. Čím neskoří strom vyrostá, tím pevnější stojí. Mor. Tč. Ktorí ešte deti boli, dávno už vy- riastli. Lipa 197. Vyrůstly tam tři růže, žádný pro ně nemóže; Vyrůstla tam jablu- nečka, to tej paní ze srdečka. Sš. P. 24., 179. — komu. Bláznovi vyrostlo veliké mluvení hned od přirození. Na Mor. Tč. — odkud. Z malého zrnka veliký strom, z malé příčiny veliký následek vyrůstá. Ostrav. Tč. Z dobrého semena vyroste dobré ovoce. Us. Tč. Bezbožnému z bezbožnosti pokuta vy- rostá. Mor. Tč. Z ničeho ništ nevyroste. Na Slov. Tč. Vyrostli mně z něho nepřátelé. Er. P. 205. Z dost malého kvítka vyrostla mi kytka. Čes. mor. ps. 87. Co z té krvi poroste? Vyrostla z ní růžička, z té růžičky věneček. Sš. P. 49. (99. ). Zo stredu tohoto vyrástajú tri konáre; Z jeho srdca šípy vy- rastaly (je nemilosrdný, ukrutník). Mt. S. I. 55., 99. (Šd. ). Hlivy ze země vyrostají. V. Z pecek vyrostou křovíčka. Har. Kteréž vyrostá s velikými kořeny ven ze země. Byl. — z čeho. V. z dětinství. V. V-sti ze šatů, z metly, D., z podoby, z rozumu (hloupne). Us. Č. Všetko, všetko sa naučím, čo má veďjeť panenka, lebo zo mňa musí virasť hodná, drječna Slovenka. Phld. II. 1. 19. — jak Vyrostl na statného muže. Dch. V. při tuhé práci. Jg. Vyrůstá do podoby máminy. Němc. Vyrůstati u velikosť. Put. sv. 96. Kdyby s něco vyrostl, tloukl by pánu Bohu do podlahy (říká se o velikém). U Žirovn. Vlk. Keď Janko na miesto vyria- stol, vzal si Drndrlienku za ženu. Dbš. Sl. pov. I. 221. Vyrostlo to do semena. Sš. P. 390. Ratolesti, jež podlé přírody z olivy sadové vyrostly. Sš. I. 118. Ale v Aegyptě vyrostl v neohrabaného mlaďocha. Sš. II. 39. V slepotě a nevědomosti v. Chč. 451. Do pekla půjdeš, neb jsi vyrostl v sádlo skrze násilí chudých. Chč. P. 170. Len do kolen, konopi po uši má vyrůsti. Us. Tč. — kde. Vz V. jak. Na kom vojanská kůže vyrostla, ten vojančině neujde. U Žamberka. Kf. Debe mně tak belo, jak mně belo v loni! Verostlo mně jabko na suché jabloni; V slav- kovském krchově vyrůstá hřebíček, tamto odpočívá můj milý tatíček. Sš. P. 256., 489. (Tč. ) Na tom našem dvore, vyrostel tam rozmarínček na strechu až hore. Sl. ps. 107. Však ja vam vyrostla ako v lese haluz. Sl. ps. 315. Vyrástol ako svrčina v hore. Mt. S. I. 98. Takto vyrostají pospolu na jediném družně na stvolu se zeleným listem růže. Sš. Bs. 170. — kdy. Po dešti jako houby vyrostly. Us. Dch. — kam. Vz V. kde. Vy- rostl mu nad hlavu, ist ihm über den Kopf gewachsen. Us. Dch. Boby vyrostly po špa- gátě až na zeď. Us. — pro koho. Nemohla jsem ja vyrůst pro te my chytrosti. Brt. P. 101. Na to sem vyrůstla, abys k nám cho- díval. Sš. P. 552. To děvče zrovna pro vás vyrostlo. Šml. — Poznam. Někdy se klade m.: vznikati, kdeby toto lepší bylo.