Vyřezati
Vyřezati, řezám a řeži, 3. pl. v-jí a v-ží, v-ej a vyřež; vyřezávati, vyříznouti, znul a zl, ut, utí; vyřezovati = říznutím dobyti, vyníti, vytíti, heraus-, ausschneiden (nožem), aussägen (pilou); vyklestiti, verschneiden, kastriren; vysekati, aushauen (Erz); vydla- bati, vyryti, vytíti, schneiden, schnitzeln, einschneiden, ausschnitzen; mocí vysvoboditi, herausschneiden, losschneiden, loshauen. Jg. — co, koho: stromy (vyklestiti), V., koně, kance (vyklestiti, vynunvati, vymiškovati), býka, člověka, hřebce, D., Šp., V., obraz, Us., rudu (vysekati), Pam. kut., Šm., rohy Ž. wit. 68. 32. — co odkud (čím). Dítě ze života matky (nožem), V., Dač., I. 50.; jazyk z úst břitvou. Hol. 374.; roh z kopyt, D., něco ze dřeva. Ja. Vyřezal mu sádlo z libového (zbil ho). Us. V-zal mu libru masa z těla. Us. Často se (biskup Jošt) tím chlubil řiekaje: Jižť sem mezi Čechy sekeru uvrhl, kteráž se z nich ne brzo vyřeže. Let. 191. Budú-li naše umučenie jmieti ze dřeva vyřezáno. Pass. (Výb. II. 15. ). Z pecek ná- ušnice vyřezával. Kká. Td. 366. Že nám v-zují jazyky z našich úst a cpají do nich svoje. Koll. 1. 106. — se kam. Ta hedbabná šňúročka veľmi je tenučka, ona sa mi vre- zala do môjho srdiečka Sl. spv. II 48. — 278 komu (čím jak) = vybiti. Us. V. metlou. Jel., Brt. V-li mu, co se do něho vešlo (co do něho vlezlo). Us. Vck., Dch. V-zati ně- komu po řiti. Tč. — co komu: jazyk, D., Šb., prsy. Pass. 36. Vz Kolo. V-ti komu pravdu, sagen. Slov. Ssk. — co nač. Ras. — co kde: na dřevě, D, na kamenu, Byl., ve dřevě. Us. V. něco na rámci, nádor v břiše. Us. — se = mocí se vybrati, sich durchschneiden. Zuby se mu v-zují (mocí ven lezou). Us. Pramen se vyřízl (když před svým koncem způsobem klínu se ztenčuje. V horn. ). Vys. Jen jak se to vyřízne (jak se to skončí)! V Kunv. Msk. A už sa vře- zaly, už sa nevyřežú, pokad mé srdenko v poly nepřeřežú. Sš. P. 219 Užte se to v-lo (už to pověděl, už to přišlo na jevo). Vz Tajemství. Č.