Vyříditi
Vyříditi, řiď, řídě (íc), dil, zen, ení; vy- řizovati, vyřizovávati = vyhotoviti náležitě, vypraviti, dodělati, vykonati, k místu a konci vésti, ver-, ausrichten, ins Werk setzen, vollkommen verfertigen, vollbringen, voll- ziehen, vollstrecken; oznámiti, ausrichten, sagen, entbieten, Bericht erstatten. Jg. — abs. Ta věc vyřízena jest. V. — co: něčí poručení, práci, V., něčí rozkaz. D. Což po- ručeno, vyříditi. V. V. zprávu, žádosť, ža- lobu (erledigen). J. tr. Tys všude byl, ale nic nevyřídil. Us. Mtl. Objednávky přesně v., běžné věci v., zakázku v.; Vyřiď to dobře, aby nebyl z toho křik; Až to budu míti v-zeno. Dch. Tam byla nejlepší příle- žitosť v. věc založení nového biskupství moravského. Ddk. II. 210. Krištof Popel z Lobkovic revise takové vyřizoval. Dač. II. 6. Soudné kusy v. Mus. 1880. 173. — co komu: poselství. V. V-dil mu to. Us. Vyřiď mu mé pozdravení, lépe: pozdravuj ho ode mne. Mtc. XIII. 189. Abychom v-li opatu, že... Pal. Děj. V. 1. 66. — co komu od koho: pozdravení někomu od někoho v. Us. V-zuje knížeti od krále pozvání k no- vému roku do Řezna. Ddk. II. 415. — že. V-dil nám, že jste zdrávi. Sych. — co při čem. Kterak by své kmotrovství při dítkách vyřizovati měli. Štelc. — co kde. V. něco na sněmě. Dch., Ddk. V. 169. Že v těch svo- bodných činech lidských prozřetelnosť boží úradky své v-dila; Všecky věci ty netoliko vážně a matorně, nýbrž ve veřejné schůzi slavně a velebně vyřízeny byly. Sš. J. 200., Sk. 177. U císařského dvora poselství v. Ml. Věci v říši své v-div odcestoval. — kdy. Císař v měsíci květnu v Augšburku v-val říšské záležitosti. Ddk. III. 251. — co komu kam. Nanince do okna zkázání v. Sš. P. 325. — proč. Pro práce nemohl toho v. V. Co na Kristův rozkaz v-dil. Sš. Sk. 110. — jak. Takoví půhonové tím způ- sobem vyřízeni býti mají. Zř. F. I. Q. XXIV. Krátce, správně, bez odkladu něco v. Dch. Něčí pomocí v. Us. V. vše na chlup. Us. V. něco nepříznivě. Us. Po dobrém se více vyřídí. D. — co, se čím: spor narovná- ním. Ml. Tímto se zpráva v-zuje. J. tr. Tím se věc vyřizuje. Us. Šp. — co proti ko- mu, lépe: provésti. Os.