Vyřinouti
Vyřinouti, ul, ut, utí; vyřínati, vyvino- vati = vypuditi, vytlačiti, ausstossen, spru- deln machen; vypuknouti, vyvaliti se, vytéci, ausbrechen; se = vyskočiti, vyprýštiti se, vytlačiti se, ausbrechen, hinausfahren, her- ausfahren, vorschiessen. — co. Řeka miesto ryb vyřinula mnostvie žab (eructavit). BO. — co, se odkud. Krev mu valem z prsou v-la. Čch. L. k. 81. Manna z hrobu v-nuje; Také list druhý Korinthanům psaný z téhož pramene v-nul se. Z filosofie té (epikurejské) netečnosť náboženská všude se v-novala. Sš. J. 309., II. 150., Sk. 204. Z houští jezdec v-ne. Koll. I. 395. Studnice ze sebe vody s tenkými pěnkami vyřinují. Troj. Voda z pramene se v-nuje. D. — se. Pramen se v-nuje. D. Moře se v-nulo. BO. Zuby se vyří- najú, brechen durch. Na Ostrav. Tč. — co, se kam (kudy). Voda šparou všecky na zem v-nula. Na Ostrav. Tč. V-nuli se na nás jako rozškádlené vosy. Sych. Ze Šváb do Čech se v-nul. Puch. — co, se jak. Ó vyřiň valnou zátokou již slova milovděká; To je ta má radosť nad předobrým Bohem, co mně vyřinuje ve zpěvu tom mnohém; Aniž později nějak vyřinulo (Slovo) výronem nějakým z prabytě. Sš. Bs. 45., 5. J. 13.