Vysaditi
Vysaditi, saď, sadě (íc), il, zen, ení; vy- sázeti, zej, zeje (íc), el, en, ení; vysazovati = posaditi, postaviti, položiti, vyložiti odkud, aus-, heraus-, wegsetzen; vyhoditi, vybiti, heraus-, herabsetzen, heraus-, herunterwer- fen; vytlačiti, vyvrci, vyhnati, verdrängen, ab-, entsetzen, stürzen; ustanoviti, zříditi, ein-, festsetzen, errichten, anordnen, stiften, bestimmen, ausmessen; nadáním osvoboditi, privilegiren; obložiti, vyložiti, naplniti, be- setzen, auslegen; vysunouti, herausschie- ben, hervorrücken, vorragen lassen; vyzdvi- hnouti, aufheben, in die Höhe heben; vy- čísti, auf-, herzählen; sázením zpotřebovati, alles setzen, aufs Setzen verwenden, zu Ende oder fertig setzen, aussetzen. Jg. — abs. Nedal se vysaditi a vyhnati. V. Vy- sázejte (peníze), legen sie auf! Us. Dch. Jelen vysazuje (rostou mu nové parohy). Šp. — co: dítě (vybyti, odložiti, polo- žiti, povrci; tato slova lepší. Brs. 262. ), stranu (u knihtiskařův), práva a svobodu, plat (lépe: ustanoviti, vyměřiti, vykázati, Brt. S. 3 v. 170. ), Us., okno, dvéře, cenu, trh, D., lék (lépe: přestati užívati, Brt. S. 3. v. 170. ), brambory, Ntk., vězně, Let. 48., soud, BN., růži, Čes. mor. ps. 82., zahradu, Šm., spodek (ve mlýně Umletý spodek v obrubě výše osaditi). Vys. Úředník dva dni vysadil šp. m.: vynechal, zanedbal, za- meškal, (po) dva dni do úřadu nepřišel, dva dni v úřadě nebyl. Brs. 263. V. (vyjmouti) společného činitele. Nz. Vysadil jich strych; vysadil kollej Karlovu (nadal, zřídil). V. — co komu: oko, L., městu trh (dáti). Zlob. D. Někomu peníze vysázeti (vyčísti). Ros. Známo činíme, že dobrovolně a s dobrým naším rozmyslem i jistým vědomím dali jsme i vysadili urozeným pánům i jich dědicům. Faukn. 34., 46. V. někomu plat, správně: ustanoviti, vyměřiti, vykázati. Brs. 263. Vz nahoře. Vysázím ti jich (ran), že tě čert nepozná. Us. Dáti si něco vysaditi, Patent auf etwas nehmen. Posp. Ta nemoc mu všecky zuby vysadila. Na Ostrav. Tč. — co, koho čím. Kopím ho z sedla vysadil. L. V. zahradu štěpím, kvítím, V., město maje- statem (nadáním osvoboditi), Kom., strop zlatem. Pref., díru záplatou, záhon okurkami, Us., někoho právem (nadati), Us., zahradu, koly. D. Náprsník drahým kamením v. Br. Mrazem všecko obilí se vysadilo. Na Ostrav. Tč. V. okno různobarevným sklem. NA. I. 62. Duom šosovní vysazen jest listem maje- statem od JMti krále českého Ferdinanda. Dač. I. 138. Potvrdil jsem výsady a list na- depsaného předka našeho, kterýmž jim to mýto dal a vysadil, ve všem znění. 1503. Tč. Když vás vidím věd a uměn pole novým ducha vysazovat plodem. Koll. I. 401. Ves právem zákupním v. Mus. 1880. 465. Zvě- tralou zeď v. kvádry novými. Us. Kameny hrady v. Ler. — co, koho kam: na břeh, Har., na strom, na stůl, Us.; někoho na úřad v. Zříz. sněm. 1493., Šm. Peníze do loterie vysázeti. Us. Někoho do výšky. Rk. V-dil mne na koně, na mezka. Us. Šd. V-dil všecky kobzole do jednoho záhonu. Us. Tč. Město ku právu v. Mus. 1880. 553. To ho v-lo do sedla (to mu pomohlo). Sral. Peníze za vola na stůl vysázeti. Us. V-dil ho na pec. Us. Šd. V-dil ho na koč (in den Wagen heben). Mt. S. I. 56. Nevysazuj dětí na slunce (nezkušených na vysoké úřady). Prov. Jg., Č. Ryby do voznic vysazovati. NA. IV. 123. — co nač. Clo na opravu silnic v. Zlob. Pozná se zajisté veliká cena, která vysa- zena jest na svobodu knížete českého. Ddk. II. 394. V. pokutu na přestupce zákona. J. tr. — co, koho odkud: z lodí, Us., z krá- lovského trůnu (vytisknouti), Kom., z domu, Ros., ze svobod, Act. Ferd., kámen ze zdi, stromy ze školy, Us., někoho z úřadu, Th., z cechu. Skl. I. 72. Z míst a povolání jich jako neplatné vysazovali. Skl. II. 6. A hned na druhý den já jsem vysazen z soudu a nechodil jsem do potazu. Žer. Z nemoci v. = vyváznouti. Us. u Berouna. V. chléb z peci. Mor. Šd. V. květinu z hrnce na záhon. Dlj. 37. A tak ona mluví, že toho statku nic jest nepřijala, ale ze všeho vysazena jako chudá sirota. NB. Tč. 202. V. někoho ze zbožie. Dal. 187. Ze všeho (z úřadu) je v-dil. Čr. Lstivě kmety české z Prahy vy- sadili ven na zemi. Pal. Děj. III. 3. 271. Vysadi jej z tvrda sědla. Rkk. 42. V. koho kopím s koně, L., s vozu. Us. — se čemu: nenadálým příhodám, Plk., nebezpečenství, správně: dáti se, vydati se v..., vydati se čemu. Vz tato slovesa. Brs. 263. — co. koho za co. Za knížata krajin je vysadil (ustanovil). Us. (Jg. ). Některé místo za město v. (ustanoviti). Th. Prosil, abychom ves jeho (Krásno) za městečko v. i také dalšími mi- lostmi opatřiti ráčili. Pam. Val. Meziř. 232. — co v co: klášter v faru. Zlob. Prosil jest nás, abychom jemu toho trhu prali a k tomu abychom jemu a dědicům jeho v svo- bodu v-li. Arch. V. 521. Kterékoli dědiny, vinnice... jsú prodány aneb v úroky vy- sazeny. Arch. V. 222. — co kde (jak): stromy okolo domu. Us V. růže v zahradě. V. V. něco na poli. Us. V. summu ve sloupci, auswerfen. Nz. Vinohrady na hoře v. 1514. Tč. Cla, mýta na zemi, po vodě v. sobě nikdo sám nemůže bez obdarování. Zř. F. I. A. XX. Ktož má městečko, v němžto bývá v témždni svobodný trh vysazený, na tom trhu toho dne vysazeného nemůže pán toho městečka žádnému brániti prodávati Nál. 157. Cla a mýta aby nebyla brána než tak, jakož jsú od starodávna vysazena, po zemi i po vodě. Arch. IV. 496. — koho nad kým. Správce nad lidem v. Brikc. — jak. Mocí tohoto listu vysazuji a dávám... Faukn. 92. Církev římskou nade všecky kostely vysadil Hil. — proč. Že zahrady na povýšení důchodů dědičně v. mohu. Arch. II. 450. — kdy. V sobotu jsem chléb vysázala. Slez. Šd.