Vyseděti
Vyseděti, ěl, ění; vysedati, vysedívati, vysedávati = vytrvati v sezení, aussitzen, sitzend ausdauern, eine bestimmte Zeit im Sitzen aushalten; vytrvati pokojně, ruhig sitzen bleiben, unangefochten bleiben; pře- stati seděti na vejcích, aufhören zu brüten; sezením způsobiti, durchs Sitzen sich zu- ziehen; naseděti se, zur Genüge sitzen. — abs. Slepice vyseděla. Plk. Dost jsme se tam vyseděli. Us. — co: vejce, Reš., Ros., kuřata, Šd., Rk., mladé. V. Sova nevysedí sokola. V. Trest šestiměsíčního žaláře. Tn. K soudu aby jezdili a soud vysedávali. Zř. mor. 1. 1604. Tři mladé vyseděla (straka). Sš. P. 698. Vyseděl tam trávu (sedě zma- čkal). Us. Celý boží den tu vysedí. Us. Šd. Bílé ráno bych vyseděl. Us. Krkavec ani sova nevysedí holubici. Č. M. — kde jak dlouho. V. půl léta na vězení. Us. Vy- seděl v tom městě čtyři léta. Us. Nevysedí dlouho na tvrdé stolici. Us. Proč u něho vysedáváš? Us. Když ti konšelé jeden rok vysedí. Sob. 18. Vysedávají před domem na slunci, na lávce, na návsi. Us. Celý den a celou noc v hospodě vyseděl. Us. Šd. Snad to straky na kři vyseděly. Let. 138. V. v zátiší před bouří. L. — co z čeho. Slepice z vejce kuře vysedí. Us. — si co. Co si tu vysedíš? Ros. V. si nemoc. Us. V-děl si měšťanství. Us. Tč. — Kom. — kdy. Jsem-li z počtu zatracenců, co sobě vymodlím, co při slovu božím vysedím? BR. II. 114. a. — se. Us. Až se vysedí, zase půjde. Už jsem se dost vyseděl. Us. Šd.