Vysednouti
Vysednouti, ul, utí; vysésti, vysísti (zastr. vysedu), sedl, zení; vysedati, vysedávati = ven se posaditi, sich hinaus-, heraussetzen; osaditi se, sich wohin setzen, ansetzen; na vyšším místě se posaditi, sich hochsetzen; vyvýšiti se, sich erheben, auf-, emporheben, hervorragen; vyjíti, slézti, aus-, hinausstei- gen, absitzen; sídlo opustiti, seinen Sitz ver- lassen, weggehen. Jg. — abs. Vředy vy- sedají. Jg. Kosti lícní (Hottentotů) velmi vysedají. Krok. Má cechmistr vysednúti a na místě svém za stůl jiného posaditi. Sl. let. V. 59. — kam: před dům. Us. V. na zeď, Us., na břeh. Háj. Brzy vysedá na větvičku. Prov. Nade všecky vysedá. Jg. Do něčí země v. Troj. Sedlo malované: vysedni, synečku, vysedni si na ně. Sš. P. 416. A tu sa junák hlboko zamyslil a ťažký bol vysadol na tvář jeho. Lipa 304. Vysedla si do okénka, viděla Míšenku, měl on očka uplakané jak zralú višenku. Sš. P. 216. Štyry koně brane, sedlo malovane: vysedni, synečku, vysedni si na ně. Sš. P. 416. Krá- lová dcéra vysadla do koča. Dbš. Sl. pov. I. 4., III. 4 Rozkázal vystrojiť bohaté lode, vysedli na ne a plavili sa veselo; I hned by bol na tú paripu vysadol; Šuhaj vysadol na sivka a leteli ako jasná strela. Dbš. Sl. pov. I. 36., 196., 241. (Šd. ). — čím. Vy- sedlo oko jejich tukem. Br. — odkud: z lodí (vyjíti), Troj., z vozu. Us. Má-li uží- vání panství opustíc vysésti z hradu čili má přece užívati. Br. Konšelé, kteříž z úřadu vysésti mají. 1525. Z cizího vysedni v pro- střed moře. Prov. Mus. Ze soudu v. (opu- stiti jej). Brikc. Bude-li lichva rósti na tě, viz pak, by nemusil vysésti i ze všeho. Exc. — komu. Náš tatínek každému hned vy- sedne, jak si kdo vzpomene. U Rychnova. Ntk. Vysedni si trochu výše. Us. Šd. Na- máha sa, len mu tak oči vysadajú. Mt. S. I. 107. Ne tak pojednou mu vysedne (vz Odbyti prosícího). Prov. On hned kaž- dému vysedne (povolí). Prov. Hned ti vy- sednu (po vůli učiním, ironicky). Us. — jak. Kříž vklíněný, když trám nad příč- nici něco vynikala či vysedala, Vz Vklí- něný. Sš. J. 288. — s kým kde. Vysedne se svou rotou podlé břehu skály vysoké. Troj. 464.