Vysekati
Vysekati; vyseknouti, ul, ut, utí; vyséci, vysíci, seku, sekl, čen, ení; vysekávati, vy- sekovati = sekaje vytíti, vyřezati, učiniti, vydlabati, aus-, heraushauen, aushacken, weg- hauen, aushöhlen; sekaje osvoboditi, heraus- hauen; se = sekáním se vydobyti, sich her- aushauen; vyvésti se, pomoci si ven z čeho, sich heraushauen, sich heraushelfen. Jg. — co: les (vyplaniti), led, D., štufu (znamení v dole zničiti), palce, cevy, rudu. Vys. V. louku. Řezník už všecko maso vysekal. Us. Vezmu paláš, vořeši vysekám a tebe, má milá, nenechám. Sš. P. 346. Jiní jeli za ním, aby soudruha svého vysekali. Ddk. VI. 197. Bránu v-li. Kn. — co, se: loďku z jednoho dřeva, V., se z nepřátel. Ze všeho se vy- seká. Us. Rudu z pramene, z otesků palec na kola v. Vys. V. haluze ze stromu. Us. Šablenka brúšená na obě dvě strany, ona mě vyseká z Uher do Moravy. Nár. ps. Tč. Dvaja starší vždy si iba šable brúsili, žeby nimi vysekali sa trebars aj z pekla. Dbš. Sl. pov. VI. 62. V. se z něčeho. Dal. 100. - se z čeho. V. se z dluhů. Ros. Aby naj- mladší čím skorej sa vysekal z peňazí. Dbš. Sl. pov. I. 407. — koho = vysvoboditi, vy- hubiti. Jg. — někomu čím: metlou (vy- biti). Us. — co, se čím: šavlí, Us., vý- mluvou. Sych. V. kosou louku. Us. V-kal se patama = utekl. Němc. III. 129. Jakžto lěsě (= v lese) drvěném sekyrami vysěkli sú vrata. Ž. Kl. — co kde. V-li na hrázi, mezi křovím trávu. Us. Maso v poli vy- sekávati, ausschroten (ve vojsku). Us. Čsk. — se kam. Vz V. se odkud. — co proč: tkaninu k vyšívání. Us. — co si, komu. V. někomu záda, zadek, zachuli, durchhauen. Us. Dch. Ej otec, páčte na tu plánku, ja si tú vysekám, budeže to za posekanec. A hneď si aj vysekal ten posekanec. Dbš. Slov. pov. IV. 80. — čeho kolik. V-li masa za dvě krávy (= asi tolik, kolik váží dvě krávy). Us. — se. Nevím, vysekám-li se (osprave- dlním-li se). Us. Vyseknouti se také = vy- fintiti se. Us.