Vyschnouti
Vyschnouti, schl a sechl, utí; vysychati a vysýchati, aus-, eintrocknen, vertrocknen, ausdorren, trocken werden. V. — abs. Ulice již vyschly. D. Studnice vyschla. Us. A jak my (vody) vás zatopíme, a my samy vysy- cháme. Sš. P. 776. A keď už ta čerešnička vyschla, potom milá za šuhajka išla. Sl. ps. 185. Vyschýna strom. Slov. Šd. Slzy vy- schnou. Čch. Bs. 90. Jezerečko vyschlo, rybky vyskakaly, poviz mi, děvucho, esli budzěm svoji? Sš. P. 299. Tam kde mutné vyschnou času řeky. Koll. I. 197. — kde (od čeho). Voda v rybníce, Us., mléko v prsích vyschlo. D. Že mně už od samého zpěvu v hrdle vyschlo, proto nezpívám. Er. Sl. čít, 31. Slzy jí posud v očích nevyschly. Šml. I. 43. — odkud. Na fojtové roli studenečka stojí, jak z ní voda vyschne, to mi budem svoji. Sš. P. 344. — jak. Vyschl až do smrti. Tur. kron. Ústa vyschla mu na řemen. Nitra VI. 346. Otec oženil sa znova a to bolo jeho nešťastí, lebo mu zlostná žena hryzla srdce, tak že pod rokom vyschnul ako třieska. Dbš. Sl. pov. I. 89. Na třiesku vyschne. Dbš. Obyč. 112. — z čeho. Tělo mé vyschlo ze vší tučnosti. Br. — čím. Tráva vyschla horkem. Let. 129. Tolik jsem přísah lásky učinil, až mně tím vyschl jícen. Shakesp. Tč. — kdy. Kerak my vás při- kryt máme? samy zítra vyschnúť máme. Sš. P. 42. — komu. Čreva mu vyschly (vy- chladl). Mt. S. I. 105. Vysychá mu roh (počíná se mu hůře vésti). Mus. Vysychá mu. Vz Opilý.