Vysíknouti
Vysíknouti, knul a kl, ut, utí; vysíkati, vysikovati = síkáním přemoci, ächzend über- winden; síkati přestati, zu ächzen aufhören. — V. = vystříknouti, ausspritzen. — co čím kam. Vodu sikačkou na někoho vy- síknouti. Na Ostrav. Tč. — odkud. Voda tam ze země vysákla (vysíkla). Mor. Šd. Lomidrevovi krv z prstov vysíkla; Zaťal mečom do jabloni, červená krv z nej vy- síkla a jabloň zvalila sa. Dbš. Sl. pov. I. 106., V. 47. (Šd. ). — V. = vysmrknouti. Mor.