Vysílený
Vysílený; -en, a, o, erschöpft, entkräftet, entnervt. V. tělo, člověk, hovado; Pod ním sklesl kůň v-ný. Ddk. VI. 201. — čím. Stříleloť se koulemi však veskrz jen kamen- nými, kteréžto, padajíce dálkou téměř vy- sílené do města, nepatrné v něm dělaly škody. Pal. Děj. III. 3. 123. V. těžkým na- máháním, nemocí, vilností; Národ vnitřními spory v-ný. Šb. Svět láskou vysílený. Vrch. Mth. I. 192.